Článek
Projekt zhruba za 11 miliard USD (přes 235 miliard Kč) má roční přepravní kapacitu 55 miliard metrů krychlových, čelí ale politickému odporu ze strany Spojených států, ale také Ukrajiny a Polska. Paralelní potrubí Nord Stream 1 má stejnou kapacitu a v provozu je od roku 2011.
Potrubí v projektu Nord Stream obchází území Polska a Ukrajiny, které tak už nebudou dostávat tranzitní poplatky jako dosud, a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu.
Vítězství Kremlu
Dlouho se proti němu stavěl i Washington. Ten ale v červenci uzavřel s Berlínem dohodu, která umožnila dokončení plynovodu Nord Stream 2 bez uvalení dalších amerických sankcí. Kritici to považují za geopolitické vítězství Kremlu a zradu Ukrajiny ze strany USA i Německa.
Vítězství Ruska, kudla do zad Ukrajině. Dohoda USA a Německa o Nord Streamu terčem kritiky
Práce na plynovodu Nord Stream 2 začaly v roce 2018. Plyn z 1230 kilometrů dlouhého potrubí by měl pokrýt potřeby 26 milionů domácností. Kromě Gazpromu ho financovala pětice evropských společností, a to OMV, Wintershall Dea, Engie, Uniper a Shell. První plyn by do Německa měl touto cestou dorazit druhou ze dvou potrubních linek Nord Streamu 2, která byla dokončena už v červnu.
Pro úspěch Ruska v Německu je klíčová role vrcholných politiků, s nimiž Kreml dlouhodobě kultivuje vztahy. Nejkřiklavější je případ bývalého sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Ten je předsedou představenstva konsorcia Nord Stream AG a předsedou dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť.
