Článek
Záměr svaz konzultoval s ministerstvem kultury, se kterým je nadále v této věci ve spojení. K iniciativě se připojil také Českomoravský svaz minipivovarů. Sdělili to předseda ČSPS František Šámal a výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová.
Na seznam nehmotného dědictví UNESCO se v roce 2016 dostalo belgické pivo, respektive belgická pivní kultura.
Svaz nyní žádá o zápis „Pivní kultury jako fenoménu české lidové kultury“ do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Plzeňského kraje. „V pivovarnictví působím již relativně dlouho. Těším se na to a věřím, že se naše pivní kultura na seznam UNESCO nakonec dostane. K tomu však vede ještě dlouhá cesta. Pokud vše půjde dobře, mohl by se zápis na národní úrovni uskutečnit na přelomu příštího a následujícího roku a na celosvětové v roce 2026,“ řekl Šámal.
Prazdroj zdraží čepovaná piva o korunu
Svaz pivovarů a sladoven v přihlášce soudí, že české pivo je symbolem národní hrdosti. Její součástí je samostatné představení pivovarnictví a pivovarského řemesla od jeho počátku po současnost. Jsou v ní popsané charakteristiky a principy výroby piva a jednotlivých profesí a povolání spojených s následnou péčí o pivo. Svaz v přihlášce popsal pivní kulturu také jako turistický cíl.
Nemateriální statky české lidové kultury
Na seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR figuruje 30 položek. O zápisu rozhoduje ministr kultury na základě stanoviska Národní rady pro tradiční lidovou kulturu. Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO se dostalo sedm z nich.
Prvním byl slovácký verbuňk v roce 2005, později přibyly masopustní obchůzky a masky v okolí Hlinska a jízdy králů na Slovácku. V nadnárodní nominaci koordinované Spojenými arabskými emiráty se na seznam dostalo české sokolnictví, ve spolupráci se Slovenskem loutkářství a ve společné nominaci s Maďarskem, Německem, Rakouskem a Slovenskem modrotisk. Jako dosud poslední z ČR do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO zapsalo předloni výrobu vánočních ozdob z foukaných skleněných perlí.