Pětina lidí nemá rezervu na výdaj 11 200 korun

„Velký problém vyjít s penězi mělo v minulém roce 14 procent domácností. Týká se to zejména samoživitelek s dětmi a žen starších 65 let, které žijí samy,“ poukázal včera předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

Ze 13 položek zkoumaných statistiky si lidé a domácnosti nejčastěji nemohli dovolit vyměnit opotřebovaný nábytek za nový, zaplatit zmíněný neočekávaný výdaj a zaplatit týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti. Nový nábytek si nemohlo dovolit pořídit 30,2 procenta populace.

Při zjišťování míry tzv. materiální a sociální deprivace statistici loni poprvé upustili od vlastnictví televize, pračky nebo telefonu jako ukazatelů a všechna tato již běžná vybavení domácností nahradili novými položkami.

Materiální a sociální deprivace se nově týká osob, jejichž domácnosti si nemohou dovolit nejméně pět zjišťovaných položek, a postihuje tak podle ČSÚ 5,3 procenta populace. Při měření starou metodikou v předchozím roce to přitom bylo pouze 2,7 procenta.

Měsíční náklady na bydlení (nájemné, platby za energie, odpad, případně splátky hypotéky atd.) zůstávají prakticky nejvýznamnější položkou v rodinném rozpočtu.

Z hlediska životních podmínek domácností je důležitý podíl nákladů na bydlení oproti disponibilnímu příjmu. Vysokou zátěž náklady na bydlení má domácnost, pokud za ně vydá více než 40 procent svých příjmů.

V domácnostech, které pociťují tuto zátěž nejvíce, žilo loni necelých sedm procent osob (715 tisíc). 57 procent z nich (410 tisíc) přitom bydlí v pronajatém bytě. Vlastnictví bytu či domu nezřídka ovlivňuje ekonomickou situaci domácnosti více než její příjmy.