Článek
V letech 2015 až 2020 se Afghánistán podílel na celosvětové produkci opia 84 procenty, potvrzuje Světová zpráva OSN o drogách. Většinu kontroloval Tálibán.
„Hnutí počítá s obchodem s opiem jako s jedním z klíčových zdrojů příjmů,“ potvrzuje Cesar Gudes, vedoucí Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) v Kábulu.
Nizozemské evakuační letadlo odletělo z Kábulu prázdné
Západní mocnosti a jejich spojenci se snažili oslabit drogový byznys bombardováním opiových laboratoří. V roce 2017, kdy produkce opia prudce vzrostla, se Američané rozhodli pro leteckou operaci Železná bouře. Stroje létaly tisíce kilometrů, aby zničily vyrabované budovy, v nichž měli Afghánci vybavení na výrobu drog.
Dvojnásobné zdanění
Pokusy amerických sil zničit maková pole i drogové laboratoře nálety a raziemi selhaly. „Američané zjistili, že obchod s drogami se rozmohl,“ řekl západoevropský diplomat, který si přál udržet identitu v tajnosti. Spojenci si navíc proti sobě poštvali venkovské obyvatelstvo, protože bomby ničily úrodu.
Islamisté se mohou spolehnout také na příjmy z výběru daní, cla a mýtného v oblastech, které ovládají nebo ovlivňují. „Za posledních deset let vybudovali poměrně rozsáhlé struktury podobné státu,“ upozornil ve švýcarské televizi SRF Florian Weigand, analytik konfliktů.
Evropa se bojí další uprchlické vlny
Ty zahrnují i daňový systém na okupovaných územích. Odvody platí těžební společnosti, média, telekomunikace a rozvojové projekty financované z mezinárodní pomoci.
Tálibán zavedl tradiční islámské formy zdanění – desetiprocentní daň z úrody zemědělců, 2,5procentní z majetku. Dokonce na ně vydává potvrzení. Daňové příjmy hnutí v loňském roce dosáhly 160 milionů dolarů (3,46 miliardy korun)
Činí se i dárci
Rovněž těžba nerostných surovin Tálibánu přináší nemalé zisky – podle zprávy OSN loni asi 464 milionů dolarů (10 miliard korun) z 280 těžebních oblastí, které okupuje.
V zemi se těží železná ruda, mramor, měď, zlato, zinek a další vzácné kovy a minerály.
Nejdřív musí získat azyl, pak začne Afgháncům nový život
Zisky Tálibánu z těžby se podle agentury Bloomberg zvýšily z 35 milionů dolarů (756 milionu korun) v roce 2016 na 464 milionů dolarů v roce 2020. Největšími odběrateli surovin jsou Čína a Spojené arabské emiráty. Tuto strategii prosadil mulla Jakúb, syn zakladatele hnutí mully Umara.
Tálibán také dostává finanční příspěvky od soukromých dárců a institucí z celého světa, zejména ze zemí Perského zálivu, které podporují jeho ideologii nebo ji považují za prospěšnou. Podle Afghánského centra pro výzkum a politická studia se hodnota darů, především od příznivců v bohatých zemích u Perského zálivu, pohybuje mezi 150 a 200 miliony dolarů ročně (3,24 až 4,3 miliardy korun).