Skládkování odpadu zdraží, má to víc motivovat ke třídění

Za část skládkovaného odpadu bude poplatek pro obce stejný, jako je nynější paušál, tedy 500 korun za tunu. Platí přitom omezení, že každá osoba s trvalou adresou v místě vytvoří do 200 kilogramů odpadu. Bude-li produkce odpadu větší než 200 kg na obyvatele, bude poplatek vyšší, a to 800 korun za tunu.

Hmotnostní limit se bude časem snižovat na 120 kilogramů na obyvatele v roce 2029 a poplatek za nadlimitní odpad poroste. V roce 2023 má činit 1000 Kč, v roce 2025 pak 1500 Kč a v roce 2029 to bude 1850 Kč za tunu.

Platba podle skutečného množství

Za zvyšováním poplatku stojí motivace pro odklonění využitelných a recyklovatelných materiálů ze skládek a nastartování recyklačního průmyslu. K recyklovatelným materiálům bude nyní vedle papíru a lepenky patřit také buničina.

Už od Nového roku mohou také obce zavést buď paušální poplatek, anebo poplatek podle množství vyprodukovaného odpadu. V obou případech budou moci stanovit minimální základ poplatku 60 korun.

K odklonu od skládkování by obcím měl pomoci systém PAYT umožňující platit za komunální odpad podle toho, kolik občan skutečně vyprodukuje. Účtuje se buď podle hmotnosti, nebo podle objemu odpadu či frekvence svozu. Hmotnost pytle s odpadem se váží na váze, kterou je vybaven vůz na svoz odpadu. Již nyní má PAYT zavedeno více než 15 procent měst a obcí. Obce budou moci pracovat i s domácím kompostováním, které rovněž snižuje množství odpadu na skládkách.

Poplatek za svoz v novém roce zvýší například Nymburk. Místo dosavadních 660 korun, které lidé platí od roku 2018, budou platit 860 korun. Radnice zdůvodnila zdražení právě ceny za likvidaci odpadu. Děti do šesti let a důchodci od 70 let budou nadále platit 500 korun jako dosud.

V Břeclavi lidé mohou na svozu ušetřit až 200 korun, pokud letos dostatečně třídili, nakupovali v bezobalovém obchodě, využívali kompostéry a jsou mezi 60 procenty domácností, které se zapojily do systému adresného třídění. Standardní poplatek za svoz je jinak 600 Kč.

S novým odpadovým zákonem se rovněž zvyšuje maximální hranice poplatku, který vybírají za odpad obce od lidí. Nyní může činit i 1000 korun ročně, nově může dosáhnout až 1200 Kč za rok.

V roce 2019 skončilo podle ministerstva životního prostředí na skládkách 46 procent komunálního odpadu, průměrná úroveň v Evropské unii je přitom 24 procent. Každý občan ČR v průměru ročně vyprodukuje 551 kg komunálního odpadu.

Obce a stát budou od ledna kontrolovat, zda lidé v rodinných domech a chalupách nepřipojených ke kanalizaci vyvážejí své septiky. Lidé budou na vyzvání povinni předkládat potvrzení o vývozu fekálním vozem do čistírny odpadních vod. Pokud by odvezený objem neodpovídal spotřebě domácnosti, hrozí pokuta až 100 tisíc Kč.

Místa pro zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení budou muset být od nového roku v každé větší obci. Místo pro odběr elektrozařízení bude muset být v každé obci nad 2000 obyvatel a pro odběr baterií v každé obci nad 1500 obyvatel. Místo pro odběr ojetých pneumatik má být v každé obci s rozšířenou působností.

K novinkám patří zavedení principů takzvané ekomodulace. To znamená, že výrobky budou zatíženy recyklačním příspěvkem podle míry jejich dopadu na životní prostředí. Cílem je ekonomicky zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.

Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilního telefonu podle možnosti jeho využití. Nově má odrážet náročnost recyklace i u jednotlivých druhů výrobků. Příspěvky za zpětný odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví výrobci takzvaným kolektivním systémům

Sběrná místa na obaly budou muset být v 90 procentech obcí. Zajistit je budou muset výrobci nebo prodejci obalů. Novela zákona ukládá výrobcům či prodejcům obalů uzavřít smlouvy s minimálně 25 procenty obcí.

Podle kritiků to ale v praxi upevní vůdčí postavení obalové firmy EKO-KOM. Ministerstvo životního prostředí chce současně podpořit ekologičtější způsoby balení. Obalové společnosti proto mají finančně zvýhodňovat opakovanou použitelnost obalů s delší životností tak, aby byly upozaděny obaly, které se recyklovat nedají. Mezi tyto výrobky by podle ministra Richarda Brabce (ANO) mohla patřit průhledná PET láhev.

Statisíce kotlů na tuhá paliva v českých domácnostech se musí do září 2022 odstavit, jelikož už nesplní emisní normy. Ministerstvo životního prostředí nabídne i v novém roce dotace na jejich výměnu za novější a ekologičtější.

Úřad díky novým programům EU uvolní devět miliard korun, díky nimž by se podle ministra Richarda Brabce mělo pomoci vyměnit sto tisíc kotlů. K tomu ministerstvo naplánovalo poslat hned zkraje roku dalších 600 milionů korun krajům na pokračující třetí vlnu kotlíkových dotací, kde jsou navíc stále k dispozici zhruba tři miliardy korun.

Podle posledních odhadů je nevyhovujících kotlů na tuhá paliva, které nesplňují třetí nebo vyšší emisní třídu, až 360 tisíc. Nevymění-li je majitelé do září následujícího roku, hrozí jim za jejich provoz pokuta 50 tisíc Kč.

Výměna se dá kombinovat s dotací z programu Nová zelená úsporám. Při zateplení rodinného domu je nárok na dalších 20 tisíc Kč, při instalaci solárních systémů je to 10 tisíc Kč navíc.

Při výměně kotle v některé z prioritních obcí je výše podpory navýšena o 7500 Kč. Seznam prioritních obcí najdete zde.