Článek
Aerolinky jsou v takovém případě totiž nuceny překreslovat trasy svých spojů. Od loňského července, kdy bylo nad neklidnou východní Ukrajinou sestřeleno raketou malajsijské dopravní letadlo s 298 lidmi na palubě, si letecké společnosti zvykají na omezení prostoru pro dopravu východním směrem. Sobotní pád ruského letadla v Egyptě, k němuž se hlásí radikální organizace Islámský stát (IS), teď zvýšil nejistotu i v jihovýchodním směru.
Některé západní letecké společnosti již z vlastní iniciativy omezily lety nad Sinajským poloostrovem, kde došlo k poslední katastrofě, a to pouhých 16 měsíců po posledním významném omezení letů nad Ukrajinou, k němuž sáhlo 11 aerolinek.
Kam se nesmí vůbec a kam jen ve velké výšce
Zóny, které aerolinkám zakazují státní úřady, jsou dvojího typu. Do oblastí, kam například francouzské stroje nesmějí vůbec, patří kromě Ukrajiny také Sýrie a Irák, kde se kromě zuřících pozemních bojů odehrávají vojenské nálety proti IS. Pak jsou to i Libye a Jemen, tedy země, které jsou také rozvráceny vnitřními rozbroji.
V jiných polozakázaných zónách, kde je stanovena minimální výška letové hladiny, jsou Afghánistán, Pákistán, západní Írán, Súdán, Jižní Súdán a Somálsko. U těchto zemí se nepočítá s tím, že by letadla byla ohrožena v několika tisících metrech nad zemí, což se loni předpokládalo i v případě východní Ukrajiny, kterou ovládají proruští separatisté.
Nynější rozhodnutí leteckých společností Air France, Lufthansa nebo Emirates dobrovolně se vyhýbat Sinajskému poloostrovu platí do „odvolání“. Respektive do doby, než se vysvětlí příčiny pádu ruského letadla, které se údajně rozlomilo ve vzduchu. Egypt na dané trase stanovil i limit minimální letové hladiny na 7000 metrů z původních 3300 metrů. Přitom ruský airbus byl před tragédií ve výšce 9000 metrů.
Čeští dopravci se krizovým místům vyhýbají
České letecké společnosti se drží doporučení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a vyhýbají se oblastem ozbrojených konfliktů, uvedli mluvčí ČSA Daniel Šabík a letecké společnosti Travel Service Vlaďka Dufková. Omezení zahrnují území nebo části území Libye, Sýrie, Iráku, Íránu, Jemenu, Súdánu, Jižního Súdánu, Somálska a Ukrajiny a také Krymský a Sinajský poloostrov.
Šabík vysvětlil, že provozní předpisy jsou stanoveny i pro oblasti, přes které ČSA běžně nelétají, protože se počítá s možností odklonu letu. V aktuální zimní sezóně se pravidelné spoje ČSA do Rostova na Donu a Jerevanu vyhýbají východní Ukrajině. „Teď se to oblétává severní cestou přes Polsko a Bělorusko a pak se lety stáčejí na jih,“ dodal mluvčí. Travel Service se podle Dufkové při svých letech do Egypta a do Spojených arabských emirátů již rok vyhýbá Sinajskému poloostrovu.
Z Jordánska do Libanonu po absurdní trase
Odklánění letadel kvůli nejrůznějším omezením se promítá do prodloužení cesty až o stovky kilometrů, což se může dříve či později odrazit v ceně letenek, píše Le Nouvel Observateur.
Nejabsurdnější je podle časopisu spojení z jordánské metropole Ammánu do libanonského hlavního města Bejrútu. Cesta mezi městy, která jsou od sebe vzdušnou čarou vzdálena 240 kilometrů, trvá letecky přes dvě hodiny. Letadla se totiž vyhýbají Izraeli a nyní i severní části Sinaje.
