Článek
Ke zvýšení základní úrokové sazby, která byla dlouho na rekordním minimu nula procent, se ECB odhodlala zejména kvůli sílící inflaci. Ta v eurozóně v červnu stoupla na 8,6 procenta z květnových 8,1 procenta.
Analytici původně odhadovali spíše navýšení sazeb o čtvrt procentního bodu, ECB je tedy svým rozhodnutím mírně překvapila.
"Na nadcházejících zasedáních Rady guvernérů bude vhodné pokračovat v návratu úrokových sazeb k normálu," uvedla ECB v tiskové zprávě.
Zároveň představila program s názvem Transmission Protection Instrument (TPI), který jí umožní nakupovat dluhopisy v případě nadměrných rozdílů v nákladech na půjčky mezi členskými státy eurozóny.
Euro na rozhodnutí centrální banky zareagovalo růstem, připisovalo si zhruba 0,8 procenta na 1,0265 USD.
Inflace v eurozóně v červnu opět překonala rekord
Z evropských centrálních bank mimo eurozónu zavedla už loni v létě přísnou měnovou politiku Česká národní banka (ČNB), jež minulý měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent.
Pro utahování měnové politiky za cílem zkrocení inflace se letos rozhodla i americká centrální banka (Fed). Ta základní úrokovou sazbu zvýšila zatím třikrát, celkem o 1,5 procentního bodu. Nyní se tak nachází v pásmu 1,50 až 1,75 procenta. Příští týden ale Fed zvýší sazbu znovu, podle většiny analytiků o 0,75 procentního bodu.