Článek
Očekávaný nárůst počtu nezaměstnaných se nekonal, naopak zaměstnavatelé začali nabírat nové zaměstnance, podotkl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Připomněl, že v září na trh práce přicházejí další absolventi a také postupně končí sezonní práce.
„V následujících měsících tak může nezaměstnanost stagnovat nebo mírně vzrůst, což odpovídá klasické vývojové křivce. V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od aktuální pandemické situace,” dodal.
Ke konci srpna zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadů práce 363 114 pracovních míst. Bylo to téměř o 5000 více než v červenci, oproti loňskému srpnu volných míst přibylo skoro o 22 300. Na jedno volné místo tedy připadá méně než jeden uchazeč.
Lidí nad padesát let bez práce opět přibylo

„Situace na trhu práce nemá jasného výherce. Na jedné straně se může zdát, že zaměstnancům hraje do karet nízký počet lidí bez práce a vysoký počet volných pracovních míst. Hlad po kvalitních zaměstnancích je enormní, takže cesta k vyššímu platu je zdánlivě snadná,” podotkl Tomáš Volf ze společnosti Citfin.
„Na druhé straně zaměstnavatelé si hýčkají stávající osvědčené pracovní síly a v situaci, kdy firmy netuší, jaké budou podmínky pro podnikání v následujících měsících, jsou mzdové náklady drženy pod pečlivou kontrolou,” dodal.
Požadavky na růst mezd jsou podle Volfa při pohledu na inflaci logické. „Logicky a opodstatněně se však jeví i postup zaměstnavatelů, kteří v době velké nejistoty z toho, co přijde v dalších měsících, nezvyšují mzdy ochotně,” doplnil analytik.
Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
---|
Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |