Německo ruší jádro, elektřina u nás zdraží

Ceny v regionu, kam patří i Česko, se totiž tvoří na komoditní burze v Lipsku a očekávané zdražení elektrické energie v důsledku odstavených německých jaderných bloků po­dle odborníků povede k tomu, že si lidé v tuzemsku budou muset už brzy za proud připlatit až o deset procent víc. To pro domácnosti s velkou spotřebou může znamenat nárůst až o tisíce korun ročně.

„Máme prakticky stejné velkoobchodní ceny jako v Německu,“ řekl Právu analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Velký nárůst cen může podle něj přijít v roce 2022, kdy budou odstaveny všechny německé jaderné bloky, nebo s předstihem už příští rok. To v případě, že nebude tempo výstavby nových obnovitelných a plynových zdrojů v Německu dostatečné a trh začne být nervózní.

„Teď jsou ceny kolem 50 eur za MWh a je možné, že příští rok překročí hranici 60 eur. Zvrátit by to mohla pouze hospodářská recese v Německu. Silová elektřina, která se na koncové ceně pro domácnost podílí necelou polovinou, by podražila o 20 procent,“ vysvětlil Gavor.

To by na celkových platbách českých domácností činilo až deset procent navíc.

„Mezi cenami na burze a koncovými cenami pro domácnosti je časové zpoždění podle délky kontraktů dodavatelů. Pokud se ale ceny elektřiny udrží nad 60 eury (zhruba 1520 Kč) za MWh po delší dobu, bude to pro české domácnosti znamenat zdražení o pět až 10 procent. Odchod od jádra se neobejde bez růstu cen elektřiny, doplatí na to německé a bohužel i české domácnosti,“ řekl Právu hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Ceny elektřiny v Německu žene vzhůru i podpora výroby z obnovitelných zdrojů energií. „Podpora obnovitelných zdrojů v Německu je nejvyšší v Evropě a to se projevuje vysokým poměrem k ceně. Ačkoliv nárůst podpory obnovitelných zdrojů se v posledních letech zpomalil, což reflektuje i fakt, že Německo delší dobu soutěží podporu v aukcích, kde jsou ceny poměrně nízké,“ vysvětlil Gavor.

Podle Křečka je sice pravda, že v poslední době se produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů zlevňuje, ale domnívá se, že i když se Německo dlouhodobě připravuje na odchod od jádra, nelze se vyhnout výkyvům u produkce z obnovitelných zdrojů.

„Obnovitelné zdroje nedokážou elektřinu předvídatelně dodávat a Němci ji budou v některých okamžicích muset nakupovat jinde. Považuji německou politiku za nešťastnou, jádro je čistý zdroj energie. Navíc kapitál, který šlo nadále využívat, se už využívat nebude a ve finále to zaplatí domácnosti a firmy. Zavádění obnovitelných zdrojů s sebou nese i investice do infrastruktury a to se promítne v dalších poplatcích v regulované části ceny,“ podotkl analytik.

Podle německého internetového portálu pro srovnávání cen Verivox platí německé domácnosti v současnosti za elektřinu rekordní sumy. Server poukázal na růst nákladů distributorů elektřiny v důsledku přechodu k obnovitelným zdrojům energie a uvedl, že průměrná německá domácnost s roční spotřebou 4000 kilowatthodin v lednu zaplatí 0,30 eura (asi 7,60 Kč) za kilowatthodinu.

Poplatky související se zákonem o obnovitelných zdrojích, které pomáhají financovat přechod Německa k výrobě elektřiny bez využití fosilních paliv, dosahují podle Verivoxu 22 procent z celkové částky, kterou německé domácnosti za elektřinu platí.

V ČR platily domácnosti podle Eurostatu v polovině loňského roku za kilowatthodinu v průměru asi 4,40 Kč, platby na podporu obnovitelných zdrojů mají zastropované na přibližně 600 korun za spotřebovanou MWh. Letos si lidé za proud připlatí další jednotky procent, v průměru o stokoruny ročně více.

Podpora obnovitelných zdrojů v Německu na druhou stranu vede ke snižování emisí. Emise skleníkových plynů tam podle neziskové organizace Agora Energiewende loni klesly o sedm procent a země loni poprvé získávala více energie z obnovitelných zdrojů než z uhelných a jaderných elektráren dohromady. Množství skleníkových emisí se tím loni snížilo o více než 50 milionů tun.