Článek
"Naše předběžné propočty ukazují, že německé rozhodnutí odstoupit od jaderného programu povede v České republice k nárůstu cen elektrické energie o 30 procent se všemi dopady především na konkurenceschopnost v sektoru průmyslu," uvedl Nečas na tiskové konferenci po setkání se saským zemským premiérem Stanislawem Tillichem.
Zdůraznil přitom, že se jedná jen o předběžné propočty.
Že bude mít odpojení německých atomových elektráren dopady i na český trh, ukázalo podle Nečase už nynější dočasné odpojení sedmi nejstarších německých reaktorů. V jeho důsledku podle něj stoupla cena elektřiny v Česku o téměř deset procent.
Ohrožena stabilita a dostupnost
„Rozhodnutí německé vládní koalice o odstavení všech 17 jaderných elektráren do roku 2022 skutečně ohrožuje stabilitu a dostupnost elektrické energie pro všechny členské státy EU,“ uvedl poslanec Karel Šidlo (KSČM) s tím, že Česko nemá možnost nijak ovlivnit jednostranné rozhodnutí německé strany.
V současných podmínkách nemá ani žádné nástroje ke konečné regulaci ceny silové elektřiny. Ta je obchodována prostřednictvím burzy, což znamená, že výpadek na straně nabídky přinese zvýšenou poptávku, a tím i razantní zvýšení ceny silové elektřiny, připomněl Šidlo.
Skokové zdražení nehrozí
Podle analytičky Markéty Šichtařové ze společnosti Next Finance se bude elektřina vyrobená z jádra do Německa dovážet z České republiky a Francie. Navíc je česká přenosová soustava s německou silně provázána.
Vyšší podíl elektřiny z větrných či solárních elektráren v Německu zatěžuje i českou přenosovou soustavu. To ale zvyšuje nároky na přenosové soustavy a prodražuje energii. „Na růstu cen se podepíší i globálně dlouhodobě rostoucí ceny surovin,“ dodala Šichtařová s tím, že růst cen bude velmi plynulý a rozhodně nelze čekat, že by mělo dojít ke skokovému růstu.
Opustit jádro zvažuje i Švýcarsko
Německo hodlá uzavřít všech svých 17 jaderných elektráren nejpozději do roku 2022, jak rozhodla vládní koalice v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou. Jde o reakci na jadernou krizi v japonské Fukušimě, způsobenou březnovým zemětřesením a následnou drtivou vlnou tsunami.
Před březnovým uzavřením sedmi nejstarších reaktorů pokrývaly jaderné elektrárny 23 procent spotřeby elektrické energie v Německu. Kromě něj plánuje v budoucnu kompletně opustit jádro také sousední Švýcarsko.