Neblahý vliv raketového růstu: Česká ekonomika se začíná přehřívat

Čtyři východní země Evropské unie, které neplatí eurem, rostou rychleji než zbytek unie, píše britský Economist. Evropská komise očekává, že maďarská ekonomika za letošek povyroste o 3,7, polská o 4,2, česká o 4,3 a rumunská o 5,7 procenta.

Ve třetím čtvrtletí eurozóna i celá osmadvacítka zaznamenaly růst o 2,5 procenta. Česko s Polskem rostly o pět procent, Rumunsko dokonce o 8,6 procenta. [celá zpráva] Podle Economistu se při současném boomu v těchto zemích začínají projevovat první známky přehřívání ekonomiky.

„Trh nemovitostí a trh práce už se přehřívá nyní. Ochlazení lze čekat nejdříve v roce 2019, s nástupem cyklického útlumu ekonomiky,” řekl Novinkám hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Vyslovená krize však podle Kovandy Česku zatím nehrozí. „Zatím hrozí spíše citelné zpomalení růstu ekonomiky a mezd, a to v letech 2020 a 2021,” domnívá se.

„Spojené státy, největší světová ekonomika, se sedmdesátiprocentní pravděpodobností zabřednou v příštích čtyřech letech do recese, což pochopitelně negativně poznamená celý svět. Nezaměstnanost letos přes zimu jako každoročně mírně vzroste. Od jara se opět bude snižovat,” předpovídá Kovanda.

Nemyslí si však, že by nezaměstnanost mohla spadnout pod tři procenta. „Jinými slovy, příští rok narazí na své úplné dno. Růst HDP pak v současné fázi cyklu kulminuje právě letos, v příštím roce dynamika růstu lehce zvolní a v následujících letech bude ve svém zvolňování pokračovat,” uzavřel ekonom.

I podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera se česká ekonomika do jisté míry mírně přehřívá. Lze to podle něj sledovat na extrémně nízké nezaměstnanosti a výrazném růstu cen nemovitostí.

„To je také důvod, proč centrální banka v letošním roce již dvakrát zvýšila své úrokové sazby, přitom těsně po konci kurzového závazku si málokdo dokázal představit pouze jedno zvýšení sazeb v letošním roce,” připomněl Seidler.

„Silnější koruna a vyšší sazby budou nyní ekonomiku postupně brzdit, efekt zásahů ČNB však půjde pozorovat s určitým zpozděním,” domnívá se ekonom.

„Říjnová hodnota inflace ve výši 2,9 % bude pravděpodobně určité maximum, protože v následujících měsících by měla meziroční inflace opět mírně zpomalit,” předpokládá.

Důvodem podle něj bude vyšší srovnávací základna, tedy hodnota, na kterou už ceny zdražily. „Ceny začaly zrychlovat z titulu vyšších cen potravin a cen v restauracích od listopadu minulého roku,” vysvětluje Seidler.

Opačně budou na inflaci působit rostoucí ceny pohonných hmot. „Cena ropy se v průběhu listopadu dostala nad hranici 60 dolarů za barel. Inflace v příštích dvou měsících tak bude ve srovnání s dnešní hodnotou nižší jen nepatrně. Za letošní rok by měla průměrná inflace dosáhnout 2,5 procenta a obdobné číslo očekáváme i v příštím roce,” uzavřel.

„Česká ekonomika má v tomto okamžiku z regionu sředovýchodní Evropy nejblíže ke stavu přehřívání. Nedostává se zde volné pracovní síly a zřetelně se formuje mzdová spirála. Růst HDP v následném období bude spojen s prohlubováním různých nerovnováh, které dříve nebo později vyústí v korekci růstu,” sdělil Novinkám hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek s tím, že nelze předpovědět, kdy k tomu dojde a jak silná korekce bude.

„Zpomalení ekonomiky ale nemusí být vyvoláno ani spojeno s finanční krizí. Také pro globální ekonomiku platí, že ne každá recese vychází z krize finančního sektoru, ovšem pokud jde kauzalita od finanční krize, bývají následky pro ekonomiku nejhorší. Odstranění důsledků takové krize zpravidla trvá až deset let, což se nyní potvrzuje pro finanční krizi roku 2008,” uzavřel Sobíšek.