Národní excelový rozvrh oprav, cupuje ekonom Babišovo dílo

Podle Bartoně, hlavního ekonoma skupiny Natland, je hlavní problém plánu, že mezi skutečné investiční projekty počítá i běžné výdaje na údržbu.

„Spíše než Národní investiční plán (NIP) by se dokument měl jmenovat Národní excelový rozvrh oprav a zběžného utrácení ministerstev (zkratku ať si každý doplní sám),“ uvedl Bartoň na dotaz Novinek.

„Zhruba 82 procent z údajných investic připadá dopravu, z velké části jen na opravy silnic. Opravovat naši infrastrukturu je samozřejmě potřeba, ale opravy nikdo nepovažuje za skutečné investice, jedná se o výdaje na údržbu. Investice mají přinášet něco nového,“ zdůraznil Bartoň.

„Pouhé odečtení výdajů na běžnou údržbu silnic zmenší 8 bilionů na 4,9 bilionu. Navíc i zbylá suma je plná udržovacích, nikoli investičních výdajů. Když do auta dolijete benzín, aby jelo, není to přece investice do nového auta,“ dodal.

Kriticky se na dokument dívá i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Národní investiční plán v objemu jeden a půl násobku ročního HDP bez zajištěného financování je v tomto okamžiku především souborem zbožných přání,“ řekl ČTK.

V úvodu dokumentu premiér píše, že podle něj „za posledních 30 let čeští politici naprosto rezignovali na jakékoliv dlouhodobé plánování strategických investic“.

„A tak obeslal ministerstva, kde se tyto investice dlouhodobě plánují, udělal svodku toho, co mu poslali, v Excelu to všechno sečetl a prohlásil to za národní investiční plán,“ shrnul vznik dokumentu Bartoň.

Tímto postupem Babiš podle Bartoně popřel vlastní cíl projektu. „To není strategický národní investiční plán, pouze výkaz toho, co by stát dělal tak jako tak, stejně jako v minulosti. Číslo vypadá veliké jen proto, že bylo protaženo na 30 let dopředu,“ doplnil s tím, že NIP ukazuje, že Česku chybí investice, které by bylo možné zahrnout do skutečného investičního plánu.

Hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda oceňuje, že plán věnuje velký prostor dopravě. „Do oblasti dopravy podle Národního investičního plánu zamíří drtivá většina jeho celkového objemu prostředků, který činí přes osm bilionů korun,“ nechal se slyšet.

„Doprava si vzhledem k podfinancování prioritu zasluhuje, otázka je, zda až takto výraznou,“ domnívá se Kovanda.

Podle Kovandy je dobře, že vláda plán sepsala. „Kamenem úrazu vládního investování je už řadu let spíše nedostatečná připravenost projektů než financování,“ připomněl.

„Problematika jejich financování bývá zpravidla až druhotná. Což se projevuje například obtížemi s čerpáním peněz z fondů EU, respektive opakující se hrozbou jejich nedočerpání. ‚Peníze jsou, ale projekty ne,‘ stěžují si často politici či odpovědní úředníci a experti nejrůznějších úrovní rozhodování,“ uzavřel Kovanda.