Náročné profese mají chodit do penze dřív už příští rok

Důchodový věk je nyní v Česku zastropován na 65 letech. U mužů se věková hranice pro nástup na odpočinek každoročně posouvá o dva měsíce a u žen o čtyři.

Na 65 letech by se měla u všech sjednotit v polovině 30. let. Návrh MPSV, o kterém by měla vláda podle ministerstva rozhodnout do poloviny letošního roku, počítá s tím, že za každých 184 směn náročné práce se důchodový věk automaticky sníží o jeden měsíc. Tedy o jeden rok za 10 let práce v rizikové profesi. Celkem by pak měli tito lidé odcházet do penze až o pět let dříve.

Jde typicky o lidi pracující ve velkém hluku či ve vysoce prašném prostředí a obecně na místech, kde hrozí poškození zdraví – třeba i kvůli vibracím, teplu, chladu, zatěžování zraku, fyzické zátěži, chemikáliím a dalším rizikovým faktorům.

Dřívější odchod do penze by se tak měl týkat například dělníků v chemických výrobách, svářečů, brusičů či hutníků.

Vedle toho mají být zahrnuti i zdravotničtí záchranáři, tedy lékaři a řidiči záchranné služby, operátoři jejich středisek a také záchranáři Horské služby, sdělila Právu mluvčí MPSV Eva Davidová. Nárok na dřívější odchod do důchodu vznikne podle MPSV minimálně osmi až devíti tisícům lidí.

„Primárním cílem je umožnit dřívější odchod do starobního důchodu pro ty pracovníky, kteří vykonávají velmi náročnou práci a nejsou ji schopni zastávat až do doby dosažení důchodového věku,“ uvedla Davidová.

Současné nastavení předčasných starobních důchodů v ČR sice dává pojištěncům, kteří splňují určité podmínky, možnost odejít z pracovního trhu dříve, ale je jim trvale snížena zásluhová část důchodu. Dříve do důchodu bez jeho krácení mohou nyní v Česku odcházet jen horníci, a to o sedm let.

O to, aby lidé z náročných profesí mohli chodit dříve do penze, usilovalo MPSV již v minulém volebním období za ministryně Jany Maláčové (ČSSD).

Ta však s návrhem narazila u koaličního hnutí ANO. Podle Maláčové se dřívější odchod do důchodu měl týkat lidí v kategoriích práce 3 a 4 podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví, celkem až 70 tisíců lidí.

Nový návrh ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale počítá s tím, že dřívější odchod do penze se bude týkat pracovníků z profesí zařazených jen do čtvrté kategorie prací (jen loni to bylo podle ministerstva zdravotnictví asi 2100 osob) a vedle toho i zhruba 6500 záchranářů.

„Zdravotničtí záchranáři jsou prakticky permanentně vystaveni zvýšené psychické zátěži, stresu, proto jejich činnost považujeme za rizikovou, a to i s ohledem na skutečnost, že jsou jedinou ze základních složek Integrovaného záchranného systému, která nemá zvláštním zákonem stanovený nárok na výsluhový příspěvek,“ sdělila k tomu Davidová.

Snížení věku pro odchod do starobního důchodu má podle návrhu MPSV záviset na počtu směn odpracovaných v náročné profesi, a to v návaznosti na násobky 184 směn. Důchodový věk se však bude moci snížit maximálně o šedesát kalendářních měsíců čili pět let. „Zápočet směn bude možné provést zpětně, a to od roku 2001,“ doplnila Davidová.

Návrh zákona počítá také s účastí zaměstnavatelů na financování nákladů na dřívější odchod do důchodu u zaměstnanců v náročných profesích, a to zvýšením sazby pojistného placeného zaměstnavateli na důchodové pojištění.

„Zvýšení bude mít postupný náběh – v prvním roce účinnosti půjde o 2 %, ve druhém o 3 %, ve třetím o 4 % a ve čtvrtém o cílových 5 % (tj. z 21,5 % na 26,5 %),“ doplnila Davidová. V návaznosti na navrhovaná pravidla snižování důchodového věku pak podle ní bude upravena i evidenční a oznamovací povinnost zaměstnavatelů.