Ministři zahraničí EU se shodli na sankcích pro Bělorusko

Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka se má nyní začít s přípravou jmenného seznamu osob, jichž by se měly sankce týkat. Evropská komise podle něj také dostala pokyn, aby zvýšila podporu pro běloruskou občanskou společnost.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas novinářům řekl, že postup běloruských bezpečnostních složek, které brutálně zasahovaly proti demonstrantům, je nepřijatelný a žádá si jasnou reakci. "Naším cílem je uvalit sankční režim na konkrétní osoby, o nichž je známo, že měly podíl na zločinech proti pokojným demonstrantům," řekl Maas.

"Rada jednoznačně odsoudila násilí proti běloruské veřejnosti, shodla se na zahájení přípravy sankčních opatření," uvedl Petříček. Podle českého ministra jde o potrestání lidí, kdo jsou odpovědní za násilí, ale také těch představitelů Lukašenkova režimu, kteří se podíleli na falšování volebních výsledků.

Největší podpora pro uvalení sankcí zazněla od šéfů diplomacií Německa, Švédska a Rakouska, ale i od ministrů z Polska, Dánska a Česka. Ti však také vyzvali k tomu, aby se unie podílela na zprostředkování dialogu mezi prezidentem Alexandrem Lukašenkem a opozicí, napsala agentura Reuters.

V táboře zemí, které jsou k sankcím skeptické, je nejsilnější hlas Maďarska. Budapešť však podle diplomatů nakonec nejspíš ruku pro potrestání běloruských představitelů zvedne, pokud seznam dotčených osob nebude příliš obsáhlý. K uvalení sankcí, jejichž nejobvyklejší podoba znamená zákaz cest do unie a zmrazení evropského majetku, je potřeba jednomyslná shoda všech 27 států.

Na poměry v Bělorusku reaguje EU různými sankcemi a omezeními již od druhé poloviny 90. let. V půli roku 1998 unie například zakázala vydávat víza stovce běloruských politiků a vysokých úředníků, v roce 2004 tento seznam ještě rozšířila na úředníky, kteří byli podle EU přímo odpovědní za podvody při parlamentních volbách a referendu o prodloužení Lukašenkova prezidentského mandátu z téhož roku.