Ministerstvo zvýšilo pro příští rok odhad průměrné inflace na šest procent

Podle aktuálního odhadu České národní banky (ČNB) by inflace měla příští rok stoupnout o něco méně, a to na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen v ČR se již v září přiblížil pětiprocentní hranici a během nadcházející zimy se podle čtvrtečního vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka vyšplhá k sedmi procentům. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta.

Prudké zdražování energií a dalších surovin, stejně jako většiny zboží a služeb přimělo ve čtvrtek ČNB k bezprecedentnímu zvýšení úrokových sazeb. Základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí i úročení komerčních úvěrů, zvedla bankovní rada ČNB o 1,25procentního bodu na 2,75 procenta, tedy nejvýrazněji od roku 1997.

Schillerová tento krok v neděli opět ostře kritizovala s tím, že „zaškrtí křehký ekonomický růst“. Vyšší sazby totiž zdraží úvěry a budou mít podle ní negativní dopad na investiční a podnikatelskou aktivitu, poptávku domácností i trh s nemovitostmi.

Schillerová zdůrazňuje, že inflační tlaky mají globální charakter, zvyšování úrokových sazeb centrální bankou tak nebude mít na inflaci vliv. „Ať už jsou to ceny energií, plynu, nedostatek některých komodit nebo logistické problémy. ČNB má v této situaci svou restriktivní politikou jen omezené možnosti zvýšenou inflaci fakticky řešit,“ řekla Schillerová tento týden Novinkám.

Podle ČNB je ale minimálně polovina inflačních tlaků vyvolána domácími faktory, upozornil v televizní debatě kandidát na nového ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj je zásah ČNB, jejímž hlavním posláním je právě hlídat měnovou stabilitu v zemi, „oprávněný a pochopitelný“. Upozornil, že vysoká inflace znehodnocuje úspory lidí, přičemž růst inflace podle něj podpořily kroky dosluhující vlády Andreje Babiše (ANO).

I sama ČNB však připouští, že na růst cen tlačí hlavně další výpadky v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích, slabší kurz koruny, zvýšení inflačních očekávání a výraznější nárůst cen energií a nájemného. Jako protiinflační riziko centrální banka označila očekávanou konsolidaci veřejných financí novou vládou.

Stanjura potvrdil, že chce nalézt ve státním rozpočtu úspory za zhruba 80 miliard korun. Stávající návrh rozpočtu, který počítá se schodkem 376,6 miliardy korun, je podle rodící se vládní koalice nepřijatelný. Chce proto rozpočet přepracovat a předložit nový návrh.

„Nebudeme používat manévr, že navýším příjmy a snížím schodek. Naším úkolem je snížit výdaje rozpočtu o zhruba 80 miliard. A co bude navíc, je bonus,“ uvedl Stanjura. Podle Stanjury je potřeba na přepracování návrhu rozpočtu zhruba šest týdnů. To ovšem bude znamenat, že se nový rozpočet nestihne schválit do konce roku a zřejmě až do konce března bude stát podle Stanjury hospodařit v tzv. rozpočtovém provizoriu.

V takovém případě by se výdaje státu řídily podle rozpočtu minulého roku. Konkrétně by se každý měsíc uvolnila jedna dvanáctina loňských výdajů. Většina výdajů by tak byla provozního rázu, stát by v provizoriu investoval jen minimálně.

Schillerová také informovala, že nová predikce MF počítá s větším růstem mezd, což přinese příští rok do rozpočtu proti původnímu návrhu zhruba 25 miliard korun navíc.