Článek
Digitální dani budou podléhat společnosti s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,4 miliardy korun) ročně, které na území Česka dosáhnou za rok obratu minimálně 50 milionů korun. Prakticky tak míří na velké americké firmy jako Facebook, Google, Amazon, Uber nebo Airbnb. Zavedení konceptu digitální daně již dříve podpořila i Evropská komise.
„Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala jejich ziskům v naší zemi, což je nefér vůči ostatním firmám v České republice, které tu daně odvádějí,” řekla ministryně financí Alena Schillerová.
„Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení, jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože ale nemůžeme dál vyčkávat a sledovat nerovné soutěžení globálních gigantů s ostatními podnikateli, přicházíme s vlastní úpravou dočasné digitální daně do doby, než se mezinárodní kompromis podaří najít,” dodala.
Daň bude placena v měsíčních zálohách a splatná bude ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Francouzi couvají
Resort financí odhaduje, že se zákon podaří schválit tak, aby digitální daň začala platit v polovině roku 2020. Předpokládaný roční výnos digitální daně do státního rozpočtu je pro rok 2020 vyčíslen na 2,1 miliardy, v dalších letech by pak měl dosáhnout pěti miliard.
Například Francie nedávno schválila tříprocentní digitální daň. Americký prezident Donald Trump vzápětí prohlásil, že nechá prošetřit, zda tato daň nediskriminuje americké firmy. Pohrozil také zvýšením cel na francouzské víno.
Po jednání ministrů financí a prezidenta Trumpa s jeho protějškem Emmanuelem Macronem na summitu G7 koncem srpna Paříž přistoupila na kompromis. Ujednání předpokládá, že Francie podnikům vrátí rozdíl mezi francouzskou digitální daní a plánovaným mezinárodním systémem digitální daně, na kterém nyní pracuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). USA zřejmě očekávají, že OECD nastaví sazbu ještě níže.
