Článek
Už mezi lety 1991 a 2012 zakazoval český stát účtovat nájemníkům vyšší než stanovené nájemné. Deregulace nájemného, která začala v roce 2007, skončila v Česku v roce 2012. Týkala se zhruba 700 tisíc domácností.
„Stát s tím něco musí dělat, protože už je to neudržitelné. Bydlení se stává ve všech velkých městech luxusem. My se v tuto chvíli velmi seriózně bavíme v sociální demokracii o regulaci nájemného, myslím si, že deregulace nebyl správný krok,“ řekla Právu ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová.
Zdražování nemovitostí je v Česku šesté nejrychlejší ze zemí EU
Ceny nájmů v českých a moravských městech vzrostly v posledních letech o desítky procent. V Praze loni bylo průměrné nájemné bez poplatků 335 korun za metr čtvereční, ještě v polovině roku 2016 přitom bylo podle údajů developerské společnosti Trigema 264 Kč/m². V jiných velkých městech se nájem nyní pohybuje v průměru kolem 200 korun za metr čtvereční.
Dostálová je proti
Mzdy se sice také v posledních letech zvyšovaly, ale ne tak rychle. Zájem o nájemní bydlení přesto roste, protože o vlastním si řada lidí už může nechat jen zdát. V Praze ceny nových bytů vyletěly za pět let téměř na dvojnásobek, výrazně vzrostly ale i v Brně a v dalších městech.
Podle Maláčové stát musí začít jednat. „Musí se začít stavět městské nebo státní nájemní byty, protože to je jediný nástroj, jak si mohou obce nebo stát hlídat, co se v těch bytech děje. Je potřeba se bavit i o přísné regulaci Airbnb. Turisté patří do hotelů, nikoliv do bytů. Je to také o větší státní podpoře družstevnictví,“ uvedla ministryně.
ČNB nečekaně zvýšila úrokové sazby, hypotéky a úvěry podraží
V neposlední řadě je podle ní klíčová i novela stavebního zákona, na které pracuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). „Je to série věcí, nikoli jedno zázračné řešení, a potřebujeme podrobnou, ale zároveň velmi rychlou debatu, kudy se budeme ubírat,“ dodala s tím, že je nutné připravit i zákon o dostupném bydlení.
Sociální demokraté se mj. inspirují bytovou politikou velkých německých měst. Například Berlín zmrazil výši nájemného na pět let, k regulacím a dalším opatřením na podporu finančně dostupného bydlení ale přistoupily třeba i Düsseldorf nebo Mnichov.
Stavební firmy v Berlíně sužuje plánované zmrazení nájmů
Úvahy sociálních demokratů o regulaci vysokých nájmů ale příliš nenadchly ministryni pro místní rozvoj za koaliční hnutí ANO Kláru Dostálovou.
„Regulace nájemného byla v ČR do roku 2011. Důsledky řešil Ústavní soud i Evropský soud pro lidská práva. S důsledky regulace se potýkáme dodnes. Kvůli regulaci nájemného docházelo k brzdění oprav, nedocházelo k modernizaci bytů,“ reagovala pro Právo Dostálová.
Regulace nájmů byla podle ní i jednou z příčin nadměrné privatizace bytového fondu v obcích. „V Berlíně byla situace jiná. Město nájemníkům byty neprivatizovalo a místo toho je později prodalo fondům. Tím město i bývalí nájemníci zcela ztratili kontrolu na bytovým fondem. Uvidíme, jak na rozhodnutí berlínské radnice zareaguje německý ústavní soud. Zatím se vždy ukázalo, že každá regulace vede k deregulaci a má v konečném důsledku dopady na trh, a pokud developeři ztratí zájem o novou výstavbu, omezí dále dostupnost dané komodity,“ dodala Dostálová.
Nájmy rostou, Češi ale víc platit nechtějí
Komunisté, o které se menšinová vláda v klíčových věcech opírá, by se regulaci nájemného po vzoru Berlína nebránili. „Nadměrný růst nájemného je třeba řešit systémově. Pokud města jako Berlín uvalila na nájemné cenové moratorium, je to opatření možné, ale mimořádné a dočasné,“ sdělil Právu poslanec KSČM Jiří Dolejš. Do budoucna se podle něj musí zvýšit nabídka dostupného nájemného bydlení především v obecních bytech.
„Také masivnější rozvoj družstevního bydlení ve městech může nabídnout cenově dostupné bydlení. S usměrňováním ceny bydlení u soukromých majitelů domů je důležitá kvalita cenové mapy při ochraně smluvních cen, popřípadě ekonomická regulace spekulativního chování,“ dodal Dolejš.