Článek
„A když se loni v létě centra otevřela a začala se mi klientela vracet, zase to zavřeli,“ říká Martin, který si kvůli tomu musel najít druhé zaměstnání. „Dělám instalatérské práce. Zatím to nechci pustit, protože nevím, jak to bude dál,“ dodává.
Pětačtyřicet procent zaměstnanců žije od výplaty k výplatě
A podle dat evropského statistického úřadu Eurostat není sám, kdo zvolil podobnou cestu. V Česku bylo podle nich ve 2. čtvrtletí letošního roku oficiálně 132 tisíc lidí, kteří měli druhé povolání. Oproti stejnému období loňského roku se jejich počet zvýšil o 13 tisíc. Je jich více i v porovnání s koncem loňského roku či s prvním čtvrtletím letoška.
Trvalá práce z domova? Třetina zaměstnanců by ji vyměnila za nižší plat
V porovnání s předcovidovým obdobím jich však ubylo, což se dá vysvětlit tím, že řada firem, která zájemcům o druhou práci nabízela uplatnění, musela utlumit kvůli protipandemickým opatřením svou činnost.
Činorodí Nizozemci
Nadpoloviční většinu přitom tvoří lidé, kteří jsou prioritně vedeni jako živnostníci.
Z procentuálního hlediska přitom na tom Česko není v Evropě nejhůře. Lidé se dvěma zaměstnáními totiž v České republice oficiálně tvoří 2,3 procenta všech pracujících. Průměr Evropské unie se pohyboval pod čtyřmi procenty.
„V rámci členských států EU měly nejvyšší podíl zaměstnaných osob pracujících ve dvou zaměstnáních Nizozemsko, deset procent, a Finsko a Dánsko, obě země po sedmi procentech,“ uvedli evropští statistici. Naopak půl procenta nebo méně pracujících mělo druhé zaměstnání v Bulharsku, Rumunsku a Švédsku.
Inflace může zahýbat trhem práce
Datům Eurostatu odpovídají i údaje Českého statistického úřadu, podle nějž ke konci loňského roku mělo druhé zaměstnání 130 700 lidí. Uplatnění přitom podle jeho dat často nacházeli v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče nebo v obchodě.
Podle analytika Tomáše Ervína Dobrovského ze společnosti LMC, jež provozuje pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz, údaje Eurostatu zhruba odpovídají skutečnosti. Mnozí lidé sice pracují „načerno“, za peníze rovnou na ruku, není jich však tolik, jak by se mohlo zdát.
„U druhého zaměstnání se nemusí přitom jednat vždy o částečné úvazky, kde je stálá pracovní smlouva. Mohou to být dohody o provedení práce, mohou to být brigády,“ míní Dombrovský. Částečné úvazky se stálou pracovní smlouvou jsou totiž v Česku podle něj stále nedostatkové, nabízí je minimum firem u minima pozic. „Řádově jde o dvě nebo tři procenta z celého počtu,“ uvedl.
Rozpočty na hraně
„Pětačtyřicet procent zaměstnanců žije od výplaty k výplatě. Mají relativně našponované příjmy a výdaje, a jakmile dojde k nějakým výpadkům typu překážek v práci, ošetřovném, tak se jim to odráží na rodinném rozpočtu. A odtud vychází potřeba nějakého přivýdělku,“ popisuje Dombrovský, odkud se lidé se zájmem o druhou práci rekrutují.
Nezaměstnanost znovu klesla, v následujících měsících ale bude růst
Typicky o tuto práci mají hodně zájem samoživitelé a samoživitelky, lidé ve středním věku platící alimenty a do určité míry i předlužení lidé, nad kterými visí hrozba exekucí. „To se týká asi deseti procent za -městnanců,“ vypočítává Dombrovský.
Nemusí se podle něj přitom jednat vždy o lidi s nízkými příjmy nebo vzděláním, jak by člověk očekával vzhledem k horší úrovni finanční gramotnosti. Často se to týká i těch ve vyšším produktivním věku, kteří přejímají závazky nebo ručí za někoho blízkého.