Lidé chtějí místo stravenek raději peníze, ukazuje průzkum

"Dnešní režim zachováváme a nijak jej neomezujeme. Pouze ke stravenkám a firemním jídelnám přidáme třetí možnost, díky které mohou zaměstnanci dostat nezdaněný příspěvek na stravování rovnou v penězích. Kdo chce, pojede stále ve stejném režimu a nic se pro něho nezmění," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Šest procent respondentů bylo podle průzkumu se stravenkami spokojeno natolik, že peněžní příspěvek odmítá. Zaměstnancům na stravenkách nejčastěji vadí, že s nimi nemohou zaplatit na všech místech. Vyjádřilo se tak sedm z deseti respondentů dostávajících stravenky.

Pokud tito lidé přejdou ze stravenek na peněžní paušál, až osm z deseti se bude stravovat jako dosud, vyplývá dál z průzkumu. Lidé přitom už dnes nevyužívají stravenky jen k placení v restauracích. Na 76 procent zaměstnanců za ně kupuje potraviny v obchodě, v restauracích s nimi platí 66 procent respondentů a 21 procent je dává svým rodinným příslušníkům. Samotné restaurace podle průzkumu nemají strach, že by k nim po zavedení stravenkového paušálu chodilo méně hostů.

Čtyři pětiny restaurací v průzkumu uvedly, že by přivítaly, kdyby stravenkami platilo méně lidí.

"Lidé, kteří preferují teplé jídlo s obsluhou, budou v případě poskytnutí finanční částky ke mzdě navštěvovat restaurace i nadále. Nebudou měnit svůj životní styl jen proto, že nemají stravenky," míní Schillerová.

Agentura Median průzkum o stravenkách dlala s 1212 respondentů.

Jedním z hlavních cílů zavedení stravenkového paušálu je umožnit čerpání příspěvku na stravování i dalším zaměstnancům, kteří nyní na tento benefit nedosáhnou. I pro tyto lidi je peněžní příspěvek osvobozený od daní nejpřitažlivější formu podpory stravování, preferuje jej 47 procent z nich. Klasické papírové stravenky upřednostnilo 17 procent dotázaných a stravenkové karty 18 procent.

Návrh stravenkového paušálu je součástí připravovaného daňového balíčku na rok 2021. Návrh prošel vnitřním připomínkovým řízením a v nejbližší době jej čeká mezirezortní připomínkové řízení. Jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2021. Podle některých expertů ale může jeho zavedení mít výrazně negativní vliv na státní rozpočet. Podle analýzy společnosti Grant Thornton by jej připravila o 21 miliard Kč ročně.