Článek
Informace přinesl německý zpravodajský server Deutsche Wirtschafts Nachrichten s odvoláním na italskou tiskovou agenturu Ansamed a kyperská média.
Nejmenované zdroje uvedly, že tito politici byli o připravovaném zdanění bankovních vkladů informováni předem. Po oznámení tohoto opatření bylo podle odhadů šéfa kyperské centrální banky do ciziny převedeno asi deset procent všech vkladů v bankovních domech na středomořském ostrově.
Od začátku roku tak tamní finanční ústavy přišly podle serveru Deutsche Wirtschafts Nachrichten už o 20 miliard eur (asi 513 miliard korun).
Jednorázové zdanění bankovních vkladů na Kypru stanovili ministři financí eurozóny jako podmínku, aby země získala od měnové unie finanční pomoc ve výši deseti miliard eur (zhruba 256 miliard korun). Jinak jí hrozí bankrot.
Úvěrová smlouva s Ruskem zatím není
Na nové úvěrové smlouvě se zatím nedohodl kyperský ministr financí Michalis Sarris se svým ruským protějškem Antonem Siluanovem. Ministr ale řekl, že zatím zůstane v Moskvě a bude dál usilovat o dohodu, která by zmírnila situaci země stojící před krachem.
Sarris se chtěl dohodnout na prodloužení a zlevnění dřívějšího úvěru od Ruska v částce 2,5 miliardy eur (asi 64 miliard korun). Kypr také nedávno požádal Rusko o úvěr dalších pěti miliard eur, k této žádosti se ale Moskva zatím nevyjádřila.
Sarris chce podle řeckých médií nabídnout Rusku dvě největší kyperské komerční banky Bank of Cyprus a Laiki Bank za symbolické jedno euro. Prodej bank je jednou z cest, jak zachránit instituce, které nutně potřebují miliardy eur na rekapitalizaci a na jejichž sanaci ze státního rozpočtu Kypr nemá. [celá zpráva]
