Kvóty zdraží potraviny a nakonec je sestřelí Brusel, shodují se analytici i obchodníci

Podle schváleného návrhu mají velké obchody v příštím roce nabízet 55 procent českých produktů, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil 73 procent.

„Tohle už není 'malá', ale pořádně 'velká domů' pro českou agropotravinářskou lobby. V krizové době koronaviru, kdy se lidé zabývají očkovacím chaosem a zajištěním základních životních potřeb, poslanci schválili novelu zákona, která stanovuje povinných podíl českých potravin v tuzemských obchodech,” uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

„Na první pohled to může znít hezky. Důsledky tohoto neuváženého kroku však budou dalekosáhlé se zásadním dopadem na rozpočet i občany. Zisk z tohoto opatření budou mít jen a jen velcí agrobaroni,” dodal.

Podle něj zavedení kvót povede k ohrožení dostupnosti potravin, výraznému snížení výběru, nárůstu cen a také hrozí recipročními opatřeními ze strany jiných států.

„Jak by se tvářili ty poslankyně a ti poslanci, kteří pro návrh hlasovali, kdyby například Německo omezilo dovoz škodovek – se všemi dopady do naší otevřené ekonomiky? Asi by se jim to moc nelíbilo. Pak ale je třeba při rozhodování dodržovat pravidla hry a hlavně více používat zdravý rozum,” doplnil Prouza.

Kvóty prošly jako pozměňovací návrh novely, která se zabývala takzvanou dvojí kvalitou potravin.

„Je poměrně paradoxní, že poslanci povinné kvóty na české potraviny prosadili pod rouškou boje proti takzvané dvojí kvalitě potravin. O té zákonodárci mluví pouze v souvislosti s potravinami zahraničními,“ řekl Novinkám hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.

„Přitom pokud by se nedostatek kvalitních zahraničních potravin vyřešil nákupem potravin českých, lidé už by to dávno dělali. Místo toho, kdo může, jezdí nakupovat zahraniční potraviny do Německa nebo Rakouska. To ukazuje na to, že Češi nejsou spokojení ani s kvalitou tuzemských potravin, takže nemá smysl jim je vnucovat,“ dodal.

Hospodářská komora, Liberální institut a Asociace soukromého zemědělství opakovaně upozorňovaly, že podobné návrhy podle expertů odporují bodu 34 Smlouvy o fungování EU (SFEU), který zakazuje „omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem“.

„Kvóty jsou ve skutečnosti jen hra o čas. Je nabíledni, že je evropské soudy sestřelí coby porušení pravidel jednotného trhu. Jde jen o to, do kdy to stihnou. Mezitím však všichni prodejci budou zbytečně utrácet za změny systémů nákupu a stát za kontroly,“ uzavřel Bartoň.

Podle Prouzy může v případě schválení Senátem návrh nadělat škody bez ohledu na to, že nakonec v Evropě narazí. „Lze předpokládat, že jediný a hlavní cíl předkladatelů je vytvořit prostor pro nové dotace do neefektivního českého zemědělství a potravinářské výroby,” domnívá se.

„Právníci se shodují, že omezuje konkurenci, a tudíž porušuje jednu ze základních svobod, na které stojí Evropská unie – mimochodem právě tu, která chrání zájmy i českých spotřebitelů. Ačkoli k jeho zrušení může dojít s odstupem času, dotační tituly nicméně zůstanou. Příjmy vyvoleným taky, náklady zaplatí občan,” uzavřel Prouza.

„Tento návrh na potravinový nacionalismus, tedy nějaké středoevropské ču-čche (severokorejská doktrína absolutní soběstačnosti – pozn. red.), je protiprávní, protispotřebitelský a neekologický, nahrává velkým zemědělským firmám, jako je Agrofert,” konstatoval ředitel ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

„Ekonomové vědí již přes 200 let, že volný obchod vede k všeobecnému blahobytu. Bohužel poslanci místo učebnic ekonomie raději otevírají e-maily lobbistů,” dodal.

„Potraviny, které spadají do povinné kvóty, budou dražší a méně kvalitní, než jak si je můžeme koupit dnes. Logika trhu je neúprosná – kde klesá konkurence, cena roste a kvalita klesá,” uzavřel Pánek.

Za návrh v dolní komoře loboval Zdeněk Jandejsek, který působí v představenstvu Agrární komory a komisi pro zemědělství hnutí Trikolóra, s Jarmilou Dubravskou, členkou Evropského hospodářského a sociálního výboru.

V dopise, který rozeslali poslancům, tvrdí, že za odporem vůči kvótám stojí „různí aktivisté a ultra globalisté”. Tvrdí, že návrh „přinese snížení cen českých potravin, nikoliv jejich navýšení”.

To přitom dokládají skutečností, že v případě, že je nějakého zboží nedostatek, jeho cena roste a na základě tohoto zákona se bude více vyrábět, cena tedy půjde dolů.

Kvóta by se neměla týkat maloobchodních provozoven s plochou do 400 metrů čtverečních nebo specializovaných prodejen.

Součástí návrhu je seznam potravin, kterých by se měly kvóty týkat. Má jít o produkty, které se dají v Česku pěstovat. Ačkoliv zastánci návrhu ujišťovali, že půjde o typicky tuzemské potraviny, objevily se na seznamu například sójové boby, broskve, lilek.

Kvóty by se týkaly také například kozího, skopového, vepřového, hovězího a drůbežího masa, marmelád nebo sušeného ovoce.