Povinné kvóty na české potraviny nebudou

K návrhu horní komory se přidalo i vládní hnutí ANO. „Většina klubu ANO podpoří senátní vratku,“ řekl před jednáním šéf klubu Jaroslav Faltýnek.

Senátní vratku podpořila většina přítomných poslanců, hlasovalo pro ni 146 z 188 zákonodárců. Proti byli poslanci Jaroslav Faltýnek a Josef Kott (oba ANO), Vojtěch Filip (KSČM) a nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko. Zdržel se klub SPD a několik komunistů.

ANO původně hlasovalo spolu s SPD, komunisty a sociálními demokraty pro povinné kvóty, premiér a šéf hnutí Andrej Babiš se proti tomu ale vzápětí postavil.

Pokuty za prodej potravin takzvaně dvojí kvality v normě zůstaly. Půjde o výrobky zaměnitelné za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením.

Prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních měly podle návrhu kvót z dílny poslanců SPD od příštího roku prodávat minimálně 55 procent stanovených potravin českého původu. Kvóta měla postupně růst až na 73 procent v roce 2028.

Součástí návrhu byl také seznam potravin, kterých se kvóty měly týkat. Mělo jít o produkty, které se dají v Česku pěstovat. Zastánci návrhu ujišťovali, že půjde o typicky tuzemské potraviny. Na seznamu se však objevily třeba také sójové boby, broskve či lilek, jejichž produkce by rozhodně na celoroční pokrytí tuzemské poptávky nestačila.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy by zavedení povinných kvót na potraviny vedlo k ohrožení dostupnosti většiny potravin, k výraznému snížení výběru, k nárůstu cen a k hrozbě recipročních opatření ze strany jiných států. Původní schválení kvót Sněmovnou označil za „pořádně velkou domů pro českou agropotravinářskou lobby”.

Hospodářská komora, Liberální institut a Asociace soukromého zemědělství navíc opakovaně upozorňovaly, že podobné návrhy odporují bodu 34 Smlouvy o fungování EU (SFEU), který zakazuje „omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem“.

Proti kvótám na potraviny se postavila například také prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. „Kvóty jsou v rozporu s principy jednotného vnitřního evropského trhu,” píše se v dopisu, který kromě ní podepsal i prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Vyřazení kvót nakonec podpořil i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), kteří se k podobným návrhům dlouhodobě stavěl spíše pozitivně. Opatření podle něj bylo nešťastně napsané a není ani vymahatelné.

Zavedení kvót podporovala Agrární komora ČR. Podle ní je problém v nastavení obchodní přirážky řetězců, které nakupují „nekvalitní a dotovanou nadprodukci“ ze zahraničí a využívají tyto nízké ceny k tlaku na tuzemské dodavatele. V tuzemsku se prý vyrábí stále menší podíl potravin, u kterých jsme dříve bývali „soběstační”.

Za návrh ve Sněmovně lobboval Zdeněk Jandejsek, který působí v komisi pro zemědělství hnutí Trikolóra, spolu s Jarmilou Dubravskou, členkou Evropského hospodářského a sociálního výboru. Její nominaci do tohoto orgánu Agrární komorou schválila vláda Andreje Babiše (ANO).

V dopise, který před minulým hlasováním rozeslali poslancům, tvrdili, že za odporem vůči kvótám stojí „různí aktivisté a ultra globalisté”.

Za kvóty se staví také Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, v jejímž předsednictvu zasedá zmíněný Jandejsek společně s bývalým ministrem zemědělství za hnutí ANO Jiřím Milkem nebo Jindřichem Macháčkem. Ten podle serveru Hlídač státu působil ve statutárních orgánech firem Navos a Cerea z koncernu Agrofert, které v letech 2014 a 2016 darovaly v součtu 260 tisíc korun hnutí ANO.