Článek
Loni se v Česku podle statistik pracovalo v průměru 40,1 hodiny týdně (tj. v průměru osm hodin denně). Zatímco zaměstnanci odpracovali v průměru o něco méně (39,3 hodiny), OSVČ naopak výrazně více (44,1 hodiny). Rozdíl je i mezi pohlavími: muži pracují obecně o 2-3 hodiny týdně déle, OSVČ muži dokonce o více než 6 hod déle.
Analýza Raiffeisenbank vznikla v reakci na kampaň odborů ČMKOS zahájenou letos na jaře. V kampani označované na sociálních sítích heslem #KonecDlouhéPráce odbory bojují za zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně na 37,5 hodiny při zachování stávajícího příjmu.
V praxi by to znamenalo, že by lidé odcházeli každý den z práce v průměru o půl hodiny dříve. Pracovní týden trvá dnes v Česku standardně 40 hodin týdně, respektive 42,5 hodiny i s přestávkami.
Osmihodinová pracovní doba byla uzákoněna už před 100 lety, v roce 1918, s tím rozdílem, že se pracovalo i v sobotu. Pětidenní pracovní týden byl zaveden až v roce 1968. Předseda ČMKOS Josef Středula chce změnu prosadit ideálně během následujících čtyř let.
| Příklady z historie |
|---|
| Průkopníkem zkracování pracovní doby byla už v roce 1926 americká automobilka Ford, když se její majitel Henry Ford rozhodl plošně zavést pětidenní pracovní týden místo šestidenního. |
| V roce 1973 během stávek horníků ve Velké Británii prudce vzrostly ceny energií, hlavně elektřiny. Konzervativní premiér E. Heath se proto rozhodl zavést třídenní pracovní týden, aby se šetřilo elektřinou. Pětidenní týden byl obnoven v březnu. Oceloví magnáti předpokládali, že za tři měsíce produkce poklesne o 50 % - ve skutečnosti to bylo jen o 6 %. |
| Francie se v roce 2000, na vrcholu svého ekonomického cyklu, rozhodla zavést 35hodinový pracovní týden, o kterém se tam polemizovalo už přes dvě desetiletí. Nová legislativa s sebou bohužel přinesla mnoho možností na právní kličky, a společnosti tak místo nabírání nových lidí znovu raději platily svým zaměstnancům přesčasy, i navzdory vyšším mzdovým nákladům. Zkrácená pracovní doba s sebou přinesla zvýšení fluktuace na pracovním trhu a krátkodobý pokles nezaměstnanosti, který byl ale způsoben spíše vrcholícím ekonomickým cyklem než samotným opatřením. Byl evidován růst mezd, ten byl ale doprovázen většími tendencemi propouštět zkušenější seniorní zaměstnance, kteří zpravidla pobírali vyšší mzdy. V roce 2008 nově zvolený prezident Sarkozy limit na pracovní dobu zrušil. |
Zkrácení pracovní doby může podle analýzy banky přinést řadu výhod, jako snížení stresu a nehodovosti a zvýšení zaměstnanosti, protože se práce rozdělí mezi více lidí. Nezaměstnanost nyní sice Česko netrápí, právě naopak, v budoucnu by se ale vzhledem k automatizaci a robotizaci mohla situace změnit. To se dotkne především průmyslu. Lidé, kterým část práce seberou roboti, si budou moci rozdělit tu zbývající, pokud nenajdou uplatnění v jiných oborech, jako třeba ve službách.
Díky zkrácení pracovní doby by lidé mohli pracovat i ve vyšším věku, některé práce by se tak staly snáz zvládnutelné i pro ženy.
Kratší pracovní doba může pro mnoho lidí znamenat více práce
Na druhou stranu jsou zde rizika. Pokud by nedošlo k potřebnému zvýšení produktivity, firmy by musely pro zajištění stejného výkonu přijmout víc lidí, rostly by jim tak mzdové náklady a související daně a odvody, které jsou v Česku relativně vysoké. Pokud nedojde ke zkrácení pracovní doby i v okolních zemích, pro firmy by to znamenalo ztrátu cenové konkurenceschopnosti - to by v důsledku mohlo zbrzdit ekonomický růst, ohrozit zvyšování platů, v krajním případě by kvůli zhoršeným výsledkům firmy musely naopak propouštět.
Ve Francii po zkrácení pracovní doby začala část zaměstnanců, především mužů, více pracovat přesčas za příplatky. Někteří si nabírali i další pracovní úvazky.
Podle analýzy Raiffeisenbank se nicméně s velkou pravděpodobností v budoucnosti cíl odborů podaří naplnit. Zkracování pracovní doby ve světě je historický trend. Na snižování délky pracovní doby se podílí nejen technologický pokrok a s ním spojený růst produktivity práce, ale i stále intenzivnější zapojování žen do pracovního procesu a rostoucí zájem mezi zaměstnanci o různé formy flexibilní či zkrácené pracovní doby. Aktuálně české firmy nabízejí spíše než kratší pracovní dobu možnost práce mimo kancelář, tzv. home office.
Protichůdné požadavky
„Kratší pracovní doba může pro mnoho lidí znamenat více práce. Kratší úvazky jim totiž umožní vykonávat další zaměstnání ve volných chvílích. Stát by sice neměl bránit lidem nabírat si další úvazky navíc, ale pokud v reálném světě legislativně upravené snížení pracovní doby doopravdy nevede k tomu, že lidé pracují méně, pak se pozitivní teoretické dopady na životní pohodu, produktivitu práce, stárnutí populace, emancipaci žen, příjmovou nerovnost, životní prostředí a nehodovost míjejí účinkem,“ řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Odbory snižování pracovní doby podmiňují tím, že nesmí zároveň dojít k poklesu mezd. Zaměstnanci by měli dostat stejnou mzdu/plat, ale za méně odpracovaných hodin. „Jednu z nejstabilnějších ekonomických pravd, vztah mezi zaměstnaností a růstem mezd, to ale nezmění. Pokud počet lidí ochotných pracovat roste, klesají mzdy. Naopak pokud je poptávka po zaměstnancích vyšší, mzdy rostou. Zkrácení pracovní doby může teoreticky vést k navýšení zaměstnanosti. Pak ale neporostou mzdy. Kampaň #KonecDlouhéPráce podkopává iniciativu #KonecLevnéPráce,” dodala ekonomka.
Třetina tuzemských firem je pro
Jak ukázal nedávno exkluzivní průzkum ČSOB pro Právo mezi malými a středními podniky, 37 procent firem se k tomuto návrhu staví kladně. Se zkracováním pracovní doby více či méně nesouhlasí 54 procent společností, zbývajících devět procent to nyní nedokáže posoudit. [celá zpráva]
Ve světě už některé firmy pracovní dobu svým zaměstnancům samy od sebe snižují. Například novozélandská firma Perpetual Guardian v červenci oznámila, že zavede natrvalo čtyřdenní pracovní týden. Během osmitýdenního testovacího období, kdy všech 240 zaměstnanců pracovalo bez snížení platu, podle jejího šéfa klesla hladina stresu, a dokonce mírně narostla i produktivita. Pochvaloval si také silné zvýšení iniciativy a spokojenosti zaměstnanců.