Článek
Záměr v úterý zkritizovaly ekologické organizace. Energetická firma ČEZ uvedla, že od podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE) se navrhovaný mechanismus liší v tom, že může lidem platby i snižovat - a tato varianta je podle firmy i více očekávaná.
Materiál, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je v současnosti v připomínkovém řízení. "Stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která bude provozovatelem toho jaderného bloku. S tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. Stát bude poté umisťovat tu elektřinu na trh - na burzu," uvedl na konci dubna ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Vláda schválila smlouvy na stavbu pátého bloku Dukovan
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba zcela vlastněná státem za předem stanovenou realizační cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny by byla uzavřena minimálně na dobu 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výrobny.
Nízkouhlíkovou výrobnou návrh definuje jako výrobnu elektřiny s jaderným reaktorem připojená do elektrizační soustavy s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 megawattů (MW) po roce 2030. Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Stavět by se mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Havlíček: Vody pro provoz Dukovan je dost. I tak s ní ale budou šetřit
Smlouva o výkupu elektřiny z nového zdroje má podle aktuálního návrhu mimo jiné obsahovat pravidla prověření přiměřenosti výkupní ceny ministerstvem nejpozději do pěti let po začátku dodávky elektřiny do sítě a poté pravidelně nejméně jednou za deset let. Týdeník Respekt v pondělí na svém webu připomněl, že spotřebitelé nyní podobně plošně ve svých fakturách vydávají peníze na podporu OZE.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž v úterý řekl, že návrh předpokládá, že půjde o součást položky podporovaných zdrojů. "Významně se však liší v tom, že v případě OZE je jen cesta podpory. V tomto případě by mechanismus mohl spotřebitelům i snižovat účty, a to v případě, že ceny na trzích budou vyšší než výkupní garantovaná cena. A tato varianta je s ohledem na budoucí výhledy i více očekávána. Pokud se podíváme do historie, ceny energií celosvětově neustále rostou, s drobnými časovými výkyvy a ani do budoucna nelze očekávat obrat," uvedl mluvčí. Dodal, že je třeba zdůraznit, že celý mechanismus by se spustil nejdříve za více jak 15 let.
Záměr MPO v úterý v tiskové zprávě zkritizovaly ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený kruh a Calla. "Zákon o podpoře nových reaktorů je bianko šek na stavbu reaktorů za peníze spotřebitelů elektřiny. Každý zodpovědný zákonodárce by měl něco takového odmítnout. A schválit jej bez diskuse a bez výborů nemůže zodpovědně ani ten největší nadšenec pro jadernou energetiku," uvedl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.
Evropa končí s uhlím, Česko nespěchá
Z podkladů k materiálu vyplývá, že MPO požádalo Legislativní radu vlády (LRV) o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standardních 20. LRV požadavku částečně vyhověla, vyjádřit připomínky bude možné po dobu 13 dní. Web týdeníku Hrot v pondělí uvedl, že se sníží počet těch, kteří mohou do normy mluvit. "Z rozhodnutí rady mohou podobu zákona ovlivnit pouze resorty financí, spravedlnosti, zahraničních věcí, životního prostředí, vedoucí Úřadu vlády a Energetický regulační úřad," napsal server.
Z důvodové zprávy materiálu pak vyplývá, že MPO požaduje, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku vyslovila Sněmovna s návrhem zákona souhlas už v prvním čtení. "Účinnost zákona je vzhledem k urgentnosti řešení přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice navržena na 1. ledna 2021," dodává zpráva. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících.