Každá krize je příležitost, která nás může posílit. Platí to i pro finanční poradenství

Nenapadlo a nejsem určitě jediným, kdo by si něco podobného vůbec připustil. Existovaly krizové scénáře, ale nikdo si asi nedokázal představit realitu prázdných ulic, parků, škol, zavřených sportovišť, divadel či restaurací. O velkých průmyslových podnicích nemluvě. Když vidím záběry v televizním zpravodajství nebo na internetu, občas si připadám, jako kdybych se ocitl uprostřed natáčení nějakého sci-fi filmu. Bohužel žádná klapka nového kasovního trháku nepadla, je to skutečnost, se kterou se musíme včetně jejích následků vyrovnat.

Posledních pár let jsem velmi často přemýšlel nad tím, jak dlouho nám asi ještě může vydržet doba neustálého ekonomického rozkvětu a relativního klidu. Že ji naruší a téměř ze dne na den ukončí celosvětová pandemie s označením COVID-19, jsme si nikdo nedokázali představit, natož připustit. Na druhé straně to, že lidstvo potřebovalo lidově řečeno „přes pusu“, bylo téměř jisté. Teď bude jen na nás, jak s tímto varováním naložíme. Především v úctě k těm, kterým pandemie vzala to nejcennější, co má každý z nás, život.

Je otázkou, jak dlouho to celé bude trvat. Která území a které státy budou nejvíce postiženy. tím bezesporu souvisí, jak moc se změní a sníží pocit ztráty jistého komfortu, na který jsme si během let konjunktury zvykli. To následně vyvolá tlak na vládnoucí vrstvy či skupiny lidí na rozhodovací úrovni v rovině jednotlivých světadílů, států nebo jejich aliancí.

Změny budou nevyhnutelné. Stačí se podívat na to, jak mají jednotlivé země rozdílné přístupy k řešení pandemie na národních úrovních. Jedno mají však společné. Globalizace je ta tam a všichni sledují primárně jen vlastní cíle. Příslušné autority se dlouhodobě nedokáží dohodnout ani v časech relativního klidu, natož nyní v době ohrožení, v době krize. Ukázkou může být zcela rozdílné chování uvnitř Evropské unie, Schengen ne-Schengen. Na čem se například dohodly země Visegrádské čtyřky? Vlastně na ničem, protože všichni mají svých starostí dost.

Další vývoj bude souviset mimo jiné i s tím, jaký dopad bude mít stávající situace na jednotlivé sektory a dodavatelské řetězce. První výsledky ostatně vidíme už teď. Ať už jde o změnu nákupního chování nebo výrazné urychlení digitalizace. Jedno je jisté, svět už nikdy nebude takový jako před COVID-19.

Vnímám a oceňuji rychlá opatření, která jsme přijali. Nakolik mohou být některá z nich diskutabilní. Je velmi pravděpodobné, že nám pomohla zamezit italskému nebo španělskému scénáři. Někdy mám ale pocit, že v některých případech jde jen o politické body a osobní PR jednotlivých členů vlády. Méně je někdy více a v této situaci a době to platí dvojnásob. Nebylo by jistě na škodu omezit některá mediální vystoupení a hovořit opravdu jen o těch opatřeních nebo bodech, která se reálně zavedou. Lidé v tom pak mají častokrát zmatek a nelze se jim divit.

Jak dlouho se například mluvilo o 15 tisících měsíčně pro OSVČ? Podle intenzity a formulací jednotlivých ministrů to znělo jako jistá věc. A najednou bum, OSVČ dostanou 25 tisíc a pouze jednorázově. Nebo možná vícekrát?? Ale to už není jasné….

Přitom je to jednoduché. Stačí hovořit jen a pouze o opatřeních, která se reálně zavedou, tedy která jsou opravdu na stole. Neslibovat za každou cenu, poradit se s odborníky na dané téma dříve, než se něco vypustí na veřejnost. Následně je na řadě to nejdůležitější, rychlé zavedení, bez neustálých změn. Otevírací doba pro seniory v obchodech a lékárnách je z tohoto pohledu mementem.

Beru to však pragmaticky. Žádný vzdělanec z nebe nespadl, všichni se učíme, protože je to pro nás všechny nová situace. Důležité je, abychom se dokázali poučit z chyb. Jedno ale mohu říci naprosto jasně. Přesvědčil jsem se o tom na svých cestách v zahraničí. Važme si prosím toho, že žijeme v Evropě a že jsme občany České republiky, kde je zdravotnictví opravdu na vysoké úrovni. Máme vynikající lékařské kapacity a na naši, v celosvětovém měřítku malou populaci, disponujeme velkou a fundovanou skupinou zdravotníků, ke které se uchýlíme vždy, když je nám „ouvej“. A nic nás to v porovnání se zahraničím nestojí. Nejsem si jistý, jestli si tohle privilegium vždy a dostatečně uvědomujeme.

Nejsem epidemiolog, nepřísluší mi to hodnotit. Co je ale skutečně obdivuhodné, je nasazení lidí v první linii. Doktoři, sestřičky, policie, armáda, hasiči, lidé pečující o seniory. Nerad bych na někoho zapomněl, těm všem patří velký obdiv a poděkování. Stejně tak cítím velkou úctu před tím, jak se lidé dokázali semknout, jak jeden pomáhá druhému. Nebyly roušky, tak jsme si je prostě ušili a basta. To je ve světě ojedinělé.

Ve škole nás vždy učili, že každá ekonomika stojí a padá se střední třídou, středním podnikatelským sektorem. Tomu je nyní potřeba nejvíce pomoci a držet mu palce, aby tuto nelehkou dobu přežil s minimálními ztrátami. Pokud nebude fungovat výroba doplněná opětovným nastartováním odpovídající spotřeby v rozumném časovém horizontu, budeme mít problém.

Stačí se podívat, v jaké situaci jsou na tom cestovní ruch, gastro, letectví, automobilový průmysl a na ně navázané dodavatelské řetězce. Stejně tak OSVČ, kteří museli ze dne na den „uspat“ své podnikání a zůstali tak bez příjmů. Na druhé straně tato bezkontaktní krize vytváří příležitost zejména pro rozvoj digitálních řešení. Online řešení jdou ruku v ruce s offline službami, které se prostřednictvím internetu nabízejí a poskytují. Obávám se ale, že růst v těchto odvětvích nemůže vyrovnat propad v řadě dalších sektorů.

Pojišťovnictví je dlouhodobě relativně konzervativním oborem. V posledních třech letech jsme zaznamenali, řekněme, evoluci. V posledních třech, čtyřech týdnech pak prožíváme doslova revoluci. V řádu hodin, dnů a týdnů je většina služeb dostupná online.

Nebudu ale zastírat, že pandemie a s ní související situace bude mít zcela jistě obrovský dopad na pojistný sektor, zejména v návaznosti na ekonomický propad jednotlivých oborů českého hospodářství.

Princip pojištění se naštěstí nezmění, to jisté. Proč? Protože pojištění tady pořád bude od toho, aby nás uchránilo od finančních následků nahodilých událostí, které sebou nesou škody na zdraví nebo na majetku. Je však otázkou, zda se nezmění jeho forma či obsah. Například, co je dnes v pojištění kryto a co bývalo globálně vyloučeno, třeba pandemie. Dnes se k ní řada pojistitelů a zajistitelů (pojišťovny pojišťoven, poznámka redakce) staví čelem a z pojištění ji nevylučují.

Podívejme se na příklad jaderné energetiky: její rozvoj přinesl vznik takzvaných jaderných poolů, tedy sdružení pojišťoven, která jsou připravena krýt případné škody, pokud by došlo k jaderné katastrofě. Škody by byly tak obrovské, že by je sama neutáhla žádná pojišťovna. V kontextu toho, co se teď děje kolem nás, neměl by vzniknou nějaký podobný pool, který by dokázal krýt rizika spojená s pandemií?

Dovolím si trochu odbočit. Nejen současná situace, ale obecně rozvoj digitalizace, vývoj legislativy a rostoucí požadavky na regulaci kladou obrovské nároky na technologie a rozvoj IT. Samostatnou kapitolou je osobní vzdělávání lidí, které je smysluplné jen tehdy, když má jasně stanovená pravidla a rozumné limity pro splnění podmínek. Jejich neustálé změny, nové a nové limity, zkoušky a celá řada dalších požadavků, které mnohdy nemají „ani hlavu, ani patu“ mohou být naopak kontraproduktivní. Jsem přesvědčen, že toto nastavení je především pro malé zprostředkovatelské společnosti dlouhodobě neúnosné.

Jsme zdravá a silná firma, jedeme dál a intenzivně přemýšlíme nad tím, jak se co nejlépe připravit na dobu po pandemii. Ale samozřejmě máme nyní více prostoru hodnotit, hledat rezervy a optimalizovat některá stávající nastavení, procesy a postupy. Nejvýraznějším dopadem je pro nás distanční způsob práce. Porady uvnitř firmy i pracovní schůzky řešíme videokonferenčně. My obchodníci potřebujeme být s klienty a obchodními partnery v osobním kontaktu, ale je pravdou, že nyní například netrávíme tolik času na naší „oblíbené“ D1 a tento čas můžeme věnovat právě pracovním jednáním.

Chod celého uskupení OK HOLDING se v kontextu stávající situace nezastavil. Naopak, řekl bych, že díky našim partnerům nejen v pojišťovnách a naší partnerské i distribuční síti se zrychlil v dobrém slova smyslu. Digitálně obnovujeme stávající smlouvy a uzavíráme nové, řešíme změny ve smlouvách a pojistné události. Naše poradenské společnosti se intenzivně připravují na avizované kola dotačních programů a analyzují aktuální potřeby svých klientů. Bez ohledu na to, co se děje kolem nás, jsme tu pro naše klienty 24/7, tak jak jsou zvyklí.

Některé změny budou nevratné. Všichni se musíme naučit více využívat nové technologie a významně do nich i nadále investovat. V našem uskupení OK HOLDING takto přemýšlíme dlouhodobě, takže aktuální situace nás nijak významně nezaskočila. Neustále hledáme nová řešení. Jdeme cestou dalšího rozvoje online komunikace a vzdělávání, vlastních webových aplikací, elektronických podpisů a dalších digitálních nástrojů.

Jistým otazníkem zůstává, jak na stávající situaci zareaguje legislativa, regulátoři. A v neposlední řadě lidé jako takoví. Někdy mám totiž takový pocit, že všichni trpíme krátkou pamětí a do jisté míry býváme (k vlastní škodě) i nepoučitelní.

Za jedno dám ale ruku do ohně: pořád budeme potřebovat špičkové odborníky ve svých odvětvích. To platí i pro nezávislé finanční a pojišťovací zprostředkovatele, kteří jsou tady od toho, aby pro koncového klienta dohodli v pojišťovnách, bankách a investičních společnostech to, co je pro něj nejvýhodnější.

Zejména v této době je nezbytné mít sjednané vhodné pojištění, které chrání klienta před mnohem hůře zvládnutelnými finančními dopady v případě škod na zdraví, majetku nebo odpovědnosti.

To samé platí pro investice. Investoři by se měli držet svých dlouhodobých strategií. Zvýšená volatilita je pro akciové trhy charakteristická. Historie však ukazuje, že akciové trhy jsou v delším časovém horizontu schopny odměnit investory za zvýšené riziko vyššími zisky, a to navzdory občasným propadům.

Každá krize je příležitost a já jsem přesvědčen, že z ní nezávislé finanční a pojišťovací poradenství vyjde se vztyčenou hlavou a silnější než kdykoliv předtím. Přeji nám všem hlavně hodně sil a pevné zdraví do dalších dnů.

Jsme zdravá a silná firma, jedeme dál a intenzivně přemýšlíme nad tím, jak se co nejlépe připravit na dobu po pandemii.