Článek
„Městský soud v Praze v loňském roce pravomocně rozhodl, že Akro má povinnost zaplatit ministerstvu financí žalovanou sumu. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Akra proti tomuto rozsudku. Akro uhradilo jistinu ve výši 2,1 miliardy korun, nikoli však příslušenství ve výši zhruba 700 milionů,“ řekla Novinkám mluvčí ministerstva Anna Fuksová.
Příslušenstvím se u pohledávky míní úroky a penále z prodlení a další náklady na dobytí pohledávky.
„Pokud jde o příslušenství, tak na návrh ministerstva byla na Akro nařízena exekuce, v rámci níž byl prostřednictvím exekučních příkazů zajištěn majetek Akra. Ke zpeněžení majetku dosud nemohlo dojít, neboť Akro podalo návrh na odklad exekuce a návrh na zastavení exekuce. Návrh na odklad byl již pravomocně zamítnut, nicméně o návrhu na zastavení dosud soud nerozhodl, a dokud pravomocně nerozhodne, nemůže exekutor přistoupit ke zpeněžení majetku Akra,“ dodala mluvčí.
Jakou část prostředků z uvedených 700 milionů se v exekuci povedlo zajistit, nechtěla vzhledem k probíhajícímu řízení upřesňovat.
Ústavní stížnost
Akro tento týden podalo ve vleklém sporu ústavní stížnost. Uvedené dvě miliardy firma přijala před sedmi lety jako odškodné pro podílníky vytunelovaných CS Fondů. Justice ale později dospěla k závěru, že nárok už tehdy byl promlčený, v následném sporu proto nařídila peníze vrátit jako bezdůvodné obohacení.
| Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří. Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let vězení. Policie se zabývala i rolí finančníka Pavla Tykače v transakcích kolem CS Fondů. Státní zastupitelství jeho stíhání zastavilo. |
Nejvyšší soud (NS) v červnu odmítl dovolání Akra. Potvrdil, že když stát Akru peníze posílal, „plnil na promlčený dluh“.
Stát pochybil, tvrdí
Akro je nástupcem zkrachovalých CS fondů a zastupuje někdejší podílníky. V roce 2012 vysoudilo 2,1 miliardy korun jako náhradu škody za to, že stát nedokázal zabránit vytunelování fondů. Údajné chyby státu se podle dřívějších tvrzení Akra projevily jednak v nesprávném postupu notáře, jenž připustil odvolání představenstva a dozorčí rady CS Fondů, a jednak v údajné laxnosti finančně analytického útvaru ministerstva financí. Nezabránil prý vyvedení peněz do ciziny, přestože dostal oznámení o podezřelé transakci.
Ministerstvo peníze zaplatilo na konci roku 2012. Vzápětí ale podalo dovolání a NS rozsudek zrušil kvůli promlčení nároku. Akro peníze nevrátilo hned a dál se soudilo. Neuspělo a 2,1 miliardy nakonec loni vrátilo.
„Přijatá náhrada byla vyčleněna z majetku fondů jako rezerva do doby ukončení soudních sporů. V prosinci 2018 byla na základě rozsudku městského soudu vrácena ministerstvu financí,“ řekla Novinkám Ilona Kopřivová z Akra.
Aktuálně se tak hraje o zbývajících 700 milionů příslušenství.
Pokud nenastane zvrat, podílníci zkrachovalých fondů tak přijdou nejspíš zkrátka. U Ústavního soudu chce Akro poukazovat na to, že verdikt je v rozporu s dobrými mravy, a také na výši úroků.
„Argumentujeme i průtahy ze strany soudu, který zbytečně vedl řízení čtyři roky, čímž úroky narostly do enormní výše,“ uvedl podle HN ředitel Akra Jiří Trávníček.
