Jurečka: O příspěvek kvůli drahým energiím požádalo už dvacet tisíc lidí a přibývají další

Škrty se jednotlivých dávek a podpor přímo nedotknou. Jsou totiž dány zákonem. My jsme ale v resortu úspory našli, jsou v běžných výdajích. Také počítáme s nižšími výdaji třeba v oblasti politiky zaměstnanosti. Aktualizovaná makroekonomická predikce totiž pro letošní rok počítá s nižší mírou nezaměstnanosti, takže jsem se rozhodl alokovat pro tyto položky nižší částku, než byla původně určena.

Je to důsledek skutečnosti, že už v loňském roce bylo na náhradní výživné vyčleněno více prostředků, než o kolik samoživitelé požádali. Takže jsem narovnal původní odhady s realitou. A tak jsme upravovali i tento parametr v letošním roce.

Myslím, že to je asi tak všechno. Ale rád bych ujistil, že na dávky je nárok daný zákonem, a kdyby došlo k nějaké změně situace, tak to ministerstvo musí v průběhu roku upravit. Takže kdyby makroekonomická predikce z nějakých důvodů pravdu neměla, ministerstvo to stejně musí pokrýt.

Na konci ledna bylo na účtech zdravotních pojišťoven 56 miliard korun. A my jsme v situaci, kdy jsme na jednotlivých resortech řešili výdajové položky v řádech milionů korun. Jestli je opravdu musíme vydat, jestli je ta která investice opodstatněná. Každý, kdo nějakým způsobem řídil cash flow, naší situaci rozumí.

Když vidíme, že je takový přebytek na účtech, vidíme, jak je nastavena úhradová vyhláška, a víme, že finanční prostředky do zdravotní oblasti jdou a jsou v letošním roce v dostatečné míře, tedy že zdravotní péče nebude z hlediska rozsahu a kvality dotčena, tak je to rozhodnutí racionální.

Navíc je třeba podívat se na to také tou optikou, že makroekonomická predikce i přesto počítá pro letošní rok s nárůstem příjmů z pojistného. Konzervativní odhad je, že by zdravotní pojišťovny mohly získat navíc sedm miliard korun.

S tím počítáme. Ta novela se musí stihnout v průběhu prvního pololetí. Takže ruku v ruce s návrhem rozpočtu půjde i úprava tohoto zákona.

S odbory jsem samozřejmě o tom diskutoval a přislíbil jsem, že o tom v prvním pololetí na vládní a koaliční úrovni budeme jednat i nadále. Neznamená to, že bychom toto téma v letošním roce trvale opustili, jednat o tom budeme. Ale ani já, ani mí kolegové z dalších resortů jsme neřekli konkrétní parametry. Případné zvýšení platů ve veřejné sféře u té části zaměstnanců, u nichž byly platy zmrazeny, bude záviset na vývoji příjmů státního rozpočtu.

Rozsah zvýšení může být v průměru mezi sedmi sty až tisíci korunami měsíčně. Já se domnívám, že to bude spíše k té tisícikoruně. Ale konkrétně to bude záviset na tom, jak se v lednu vyvíjela inflace. Ta je pro rozhodnutí klíčová. Už dříve jsme avizovali, že tento krok vzhledem k rostoucí inflaci provedeme. Je tady navíc jasné znění zákona, jak se má při zvyšování penzí postupovat.

Konečné rozhodnutí o výši valorizace provedeme v okamžiku, kdy Český statistický úřad vydá rozhodnutí o výši inflace za leden (statistici vydají zprávu v pondělí – pozn. red.). Pak vydám rozhodnutí a někdy v polovině února bych chtěl nařízení na zasedání vlády projednat s tím, že by k navýšení došlo od června. S další řádnou valorizací se pak počítá k 1. lednu 2023.

Parametricky nejsem schopen v tuto chvíli říct, o kolik by to mělo být. Ale i v návaznosti na platy ve veřejné sféře si myslím, že je potřeba diskutovat o tom, kolik jednotlivých tarifů zůstává pod úrovní minimální či zaručené mzdy. To by se mělo napravit.

Od posledního lednového týdne, kdy byla ukončena novelizace příslušného zákona, narostl počet těch, kteří o podporu žádají. Proti prvnímu lednovému týdnu je tam opravdu výrazný nárůst. Kolegové mi dali statistiku, a to včetně porovnání s loňským lednem. Ten nárůst u nových žádostí je markantní. O zvýšený příspěvek si do minulého týdne nově zažádalo 17 tisíc domácností. A každým dnem přibývají, takže jich teď určitě je kolem 20 tisíc.

Ano. Ale v tento okamžik bych neříkal, že to zaostává. Většina lidí čekala se žádostí na okamžik, kdy bude posuzována podle nových normativů. Takže počkejme na data za celý únor a potom teprve bude čas hodnotit.

Chci ale zdůraznit, že je stále mnoho domácností, které mají faktury po splatnosti, a není řešení vyhazovat je do koše, to by brzy skončilo odpojením elektřiny nebo plynu. Právě příspěvek na bydlení může s vysokými účty za energie pomoci. Ostych před tím, že budu muset žádat stát o pomoc, v tuto chvíli rozhodně není na místě.

Doporučuji každému, ať se podívá na webové stránky ministerstva práce. Tam ten formulář včetně příloh je a myslím si, že tak složitý není. Osobně jsem si ho procházel. Přemýšleli jsme, co by se dalo ještě zredukovat. Nicméně zůstáváme u toho, že je nutné prokázat, kolik lidí v domácnosti je, jaké mají příjmy, jaké byly výdaje na energie. Jsou tam přílohy, které moc redukovat v této situaci nelze.

Apeloval jsem na ministra průmyslu Jozefa Síkelu (za STAN) – a bavili jsme se o tom i na úrovni vlády –, aby zvážil kroky k tomu, jak pomoci firmám, aby malé a střední podniky nebo firmy ve speciálních oblastech, třeba sklárny, nebyly kvůli tomu na hraně. Pan ministr už něco avizoval, ale neumím nyní okomentovat, co v této oblasti konkrétně řeší.

Nejsme v tento okamžik v situaci, že bychom chtěli ještě nějak rozšiřovat tyto formy podpory. Budeme chtít maximálně využívat příspěvek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc. Chci ale ještě zahájit jednání s ministerstvem životního prostředí, aby se dotační program Zelená úsporám zpřístupnil i nízkopříjmovým skupinám. Aby si mohly pořídit fotovoltaiku, tepelná čerpadla, zateplení na domě a nebyla to jen záležitost středně a vysokopříjmových skupin. Tato forma dotace jim totiž dlouhodobě zajistí nižší výdaje za energie.

Úhradová vyhláška se týká asistenčních služeb, ale třeba i nákladů na stravu v pobytových službách. Osm let se přitom neměnila, nebyla tam žádná valorizace. Takže se mnoho poskytovatelů péče dostalo do složité situace, je pro ně obrovským problémem, jak zabezpečit péči o jejich klienty. Kaž­dý soudný člověk přitom uzná, že pokud se na sazby osm let nesáhlo a nyní došlo ke zvyšování jiných typů příjmů u jejich klientů, tak se nějaké úpravy musejí udělat. Proto k tomu přistupujeme, chceme, aby to platilo od začátku března. Finální domluva je, že se maximální denní úhrady za stravu a ubytování navýší o dvacet procent, za hodinu poskytnuté péče o čtyři procenta a za dovoz jídla nebo další podobný servis o deset procent.

Ve výhledu to máme, chceme udělat valorizaci příspěvku na péči a navázat jeho výši na určitý automatický mechanismus, aby to nebylo tak, že je několik let zmrazen a náklady objektivně rostou. Ale v letošním roce to nejsme schopni zrealizovat. Jen chci upozornit, že příspěvek se během těch osmi let na rozdíl od úhrad za péči zvyšoval.

Diskutujeme o tom. Pro nás není to hlavní mít stoprocentně za každou cenu vlastního kandidáta. Uvidíme, jak jednání budou probíhat. Ale pro mě osobně je důležité, abychom věděli, že v tom spektru kandidátů bude nějaký, který bude mít kvalitní vlastnosti, dokáže jako prezident vést tuto zemi a stmelovat společnost.

Nechci to v tento okamžik komentovat. S koalicí ta jednání vedeme, nemáme v tom rozhodnuto a nechci dopředu nic říkat ani naznačovat.