Článek
Váš hlavní konkurent Radim Jančura z RegioJetu tvrdí, že ho chcete zničit, a zničení konkurence je podle něj globální strategie FlixBusu. Co tomu říkáte?
FlixBus nevstupoval na český vnitrostátní trh bez rozmyslu a od nuly. Už několik let působí na českém trhu v mezistátní dopravě. Celková strategie FlixBusu je dosáhnout maximálního pokrytí napříč naší celoevropskou sítí. Česko a Slovensko jsou z geografického hlediska srdcem Evropy, což znamená, že již v posledních letech tudy na linkách FlixBusu jezdilo obrovské množství cestujících. Logickým vyústěním je vstup na český vnitrostátní trh.
Na trh jsme nevstupovali, abychom konkurovali RegioJetu nebo komukoliv jinému. Nicméně jsme si vědomi, že tu tato konkurence je, vzhledem k tomu, že český trh je enormně vyspělý. Zatímco německý trh procházel liberalizací teprve nedávno, český trh si drží vysokou úroveň služeb již dlouhá léta. Naším cílem je nabídnout udržitelnou dopravu na klíčových linkách.
Pokud říkáte, že vaším cílem není primárně někomu konkurovat, můžeme jako zákazníci doufat, že i v případě odpadnutí některých konkurentů budete i nadále držet poměrně příznivou cenovou politiku?
Principem našeho fungování je, že máme dopravní partnery, kteří řeší provoz autobusů, zajišťují řidiče a podobně. My se soustředíme na to, abychom vytvořili co nejlépe provázanou a funkční síť, abychom dobře využívali marketingové nástroje nebo místa prodeje. Díky jasnému rozdělení úkolů jsme schopni držet poměrně atraktivní ceny.
Autobusový dopravce FlixBus vstupuje na české vnitrostátní linky.
Pokud bychom se stali na některých linkách jedničkou, nebude to bezdůvodně. Bylo by bláhové v takové situaci chtít skokově zvýšit ceny. To by nebyl správný tah na českém trhu ani na kterémkoliv jiném.
Vzhledem ke zmíněné vyspělosti trhu se snažíme nastavovat poměrně atraktivní cenovou politiku. Včetně toho, že nabízíme různé cenové akce, jejichž frekvence třeba postupem času nemusí být tak vysoká jako na začátku. Příkladem byla úvodní cenová akce, kdy jsme nabízeli 25 tisíc jízdenek za 25 korun. Takové akce, kterými se chceme dostat do povědomí lidí, samozřejmě nelze dělat každý den.
Souvisela zaváděcí slevová akce s tím, že jste již dopředu počítali s jistými problémy, kterým se při spuštění tolika linek asi nelze zcela vyhnout?
Je pravda, že s nutností vychytat některé porodní bolesti, které, jak říkáte, se spuštěním linek nutně přicházejí, se pojí potřeba zpětné vazby od klientů, abychom co nejrychleji zjistili, co musíme zlepšit. Smyslem akce bylo dát lidem možnost nás co nejdříve vyzkoušet. Současně však přinesla i velké množství zpětné vazby, která pro nás má velkou hodnotu.
Mezi časté výtky na sociálních sítích patřilo, že autobusy nejen nabíraly zpoždění, ale že leckdy ani nepřijely a operátoři na zákaznické lince často neměli informace, zda má autobus zpoždění a kdy přijede.
Zpoždění jsme ze začátku měli poměrně zásadní, což mohlo na některé zákazníky působit tak, že jejich spoj vůbec nepřijel. Ve skutečnosti jsme odbavili všechny spoje. Tyto zádrhele se vyskytly především v úplně prvních dnech. Měsíc od spuštění linek se situace výrazně zlepšila a s těmito problémy se naštěstí potýkat nemusíme.
Jako celoevropská firma provozujeme zákaznickou linku centralizovaně na několika místech v Evropě. Ze začátku jsme měli problémy, aby se informace z dopravních linek dostaly k operátorům zákaznické linky. Ze startu v Česku jsme se poučili, což využijeme i v jiných státech. Český zákazník je zvyklý na stoprocentní a okamžitý servis. Já osobně na to kladu velký důraz.
Pokud je český trh tak specifický a vyspělý, budete se snažit českým zákazníkům poskytovat lepší služby než v jiných zemích?
Naše politika je, že zákazník, který si zvykne cestovat FlixBusem v jedné zemi, může totéž očekávat, když s ním bude chtít jet na jiném trhu. Z mého pohledu je český trh úžasný pro zkoušení různých inovací, které lze aplikovat i na dalších trzích.
V současné době na českých linkách nasazujeme wi-fi systémy Passengera, mimochodem český výrobek. Nejde jen o zdroj wi-fi připojení v LTE kvalitě, ale i o vnitřní síť pro streamování filmů a dalších multimédií. Tím pádem jsme schopni pružně měnit nabídku palubní zábavy, aniž bychom byli omezováni hardwarem. Pokud se to v Česku osvědčí, budeme to využívat i v dalších zemích.
To mě jako cestujícího zaujalo. Často se potýkám s tím, že multimediální nabídka je při pravidelném cestování na jedné lince poměrně limitovaná. Po patnácté cestě se stejnými pár díly několika seriálů a stejnými pár filmy poměrně omrzí. Řeší zmíněný systém tento problém?
Samozřejmě že naší snahou bude, aby především na delších linkách, kde lidé jezdí pravidelně, například Praha–Brno, je nabídka nezačala nudit. Systém Passengera nám umožňuje implementovat nový obsah velmi snadno.
Vaším dlouhodobým partnerem i před vstupem na vnitrostátní linky byl v Česku dopravce Umbrella. Rozšiřujete teď spolupráci i na další partnery, nebo se v první řadě držíte této osvědčené spolupráce?
Firma Umbrella Coach & Buses je jedním z nejstarších partnerů FlixBusu obecně. Spolupracujeme již přes tři roky. Podle mého názoru Umbrella společně s FlixBusem i vyrostla do své současné velikosti, která přesahuje stovku autobusů. To z ní mimochodem činí jednoho z majoritních partnerů FlixBusu celkově.
V reakci na levnější konkurenci zelených autobusů FlixBus oznámil RegioJet, že na svých žlutých linkách nabídne stejné ceny.
Například ve Francii ve složení partnerů převládají především menší rodinné firmy, které mají dva nebo tři autobusy. Na českém trhu chceme jít cestou spolupráce s Umbrellou coby osvědčeným partnerem. Díky tomu, že se firmy znají, nemusíme jim složitě vysvětlovat, jaké jsou naše standardy.
V čem se vlastně liší provozování vnitrostátních linek od těch mezinárodních?
Otevření vnitrostátních linek znamenalo nasazení více než dvou desítek nových autobusů. Vzhledem k tomu, že všechny spoje kvůli udržitelnosti provozu jezdíme se dvěma řidiči, zvyšuje to nároky na množství zdrojů v této oblasti. Navíc třeba na trase Praha–Brno máme dvě desítky spojů denně. Takže i když jsou vnitrostátní linky kratší, kladou mnohem větší organizační a operativní nároky. Jde o skutečně velký projekt.
Často se hovoří o tom, že v Česku není snadné sehnat řidiče autobusů. Vy říkáte, že u vás jezdí na linkách dva řidiči, tak jak se s tímto problémem vypořádáváte?
Máte pravdu, že to není snadné. My se spoléháme na své partnery, že tyto nároky pokryjí. Ačkoli podobu autobusové sítě plánujeme my, samozřejmě ji konzultujeme s nimi, aby měli například kapacitu jezdit v časy, které potřebujeme. Umbrella s vědomím, že plánujeme spuštění vnitrostátních linek, v dostatečném předstihu vedla poměrně masivní náborovou kampaň. Podle mého názoru jsou jejich řidiči velice dobře odměňováni, díky čemuž se podařilo zajistit dostatek řidičů pro start vnitrostátních linek.
Když se bavíme o řidičích, jedna ze stížností z prvních dnů provozu byla, že řidiči úplně dobře nezvládali trasy, nevěděli, kudy mají jet, což mohlo přispívat ke zmíněným zpožděním…
Bezpochyby tomu tak bylo. V současné chvíli, rád bych zaklepal (klepe na stůl), by se to dít nemělo. Je to tím, že dané trasy, řečeno autobusáckou hantýrkou, je třeba si najet.
Vy jste do FlixBusu přišel z BlaBlaCaru, platformy pro meziměstskou spolujízdu, někdo zase FlixBus srovnává s Uberem. Cítíte určitou spřízněnost společnosti s takzvanou sdílenou ekonomiku?
Obě firmy, FlixBus i BlaBlaCar, mají společnou velkou věc – inovativní přístup k dopravě. Cílem FlixBusu, který bych do sdílené ekonomiky neřadil, je inovovat dopravu, abychom dosáhli co nejrychlejšího rozšíření sítě. Pokud by se jednalo o firmu, která musí vlastnit každý jednotlivý autobus a najímat každého jednotlivého řidiče, rozhodně by nebyla možná tak rychlá expanze, kdy během pár let pokrýváme v podstatě celou Evropu.
Podobně inovuje svůj sektor i BlaBlaCar. Tam jde o inovaci osobní automobilové dopravy. Obě firmy se snaží jít na kobylku automobilové dopravě. U FlixBusu se obracíme na člověka, který dvě a půl hodiny jede mezi Prahou a Brnem vlastním automobilem a rozhodne se, že radši bude po tu dobu pracovat nebo sledovat film v autobuse. U BlaBlaCaru někdo nabídne volná místa ve svém voze a minimalizuje cestovní náklady, což je jeden z nejlepších příkladů, jak skutečná sdílená ekonomika vypadá.
