Článek
„Spotřebitelské ceny vzrostly proti loňskému lednu o téměř 10 procent. Je to nejvíce od července 1998, kdy meziroční růst cen dosáhl hodnoty 10,4 procenta. Největší vliv na výši lednového meziročního indexu měly ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Konec osvobození od DPH u energií
Za skokovým nárůstem inflace stojí podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy zejména dvě věci: změny ceníků u podnikatelů a firem a konec osvobození od placení DPH u energií. To mělo v listopadu a prosinci snížit meziroční míru inflace o jeden procentní bod.
„Změna ceníků je výrazná právě v oblasti cen energií, neboť od 1. ledna zvýšil své ceny například největší dodavatel elektřiny domácnostem, ČEZ, a to průměrně o zhruba třetinu,“ dodal Kovanda.
Meziročně ceny elektřiny po prosincovém poklesu v lednu vzrostly o 18,8 procenta v lednu, plyn dokonce o 21,5 procenta.
Z potravin zrychlily růst ceny především polotučné trvanlivé mléko a brambory shodně o 16 procent, cukr dokonce o 21,1 procenta. V oddíle obuvi a oděvů došlo k nárůstu o 17,4 procenta.
Inflace bude letos 8,5 procenta, očekává ČNB
Výrazně stouply také ceny v dopravě. Automobily byly dražší o 11,1 procenta a pohonné hmoty a oleje zdražily o 28,1 procenta.
Meziměsíční nárůst nejvyšší v historii ČR
V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply v letošním prvním měsíci podle ČSÚ nejvíce od ledna 1993, a to o 4,4 procenta. I v tomto případě se na nárůstu cen podepsalo zdražení bydlení, kde elektřina proti prosinci zdražila o téměř 39 procent a zemní plyn o 31 procent. Částečně to bylo ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu, uvedli statistici.
„K rekordnímu meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen v lednu dominantě přispívaly dva oddíly spotřebního koše. Z více než poloviny k cenovému růstu přispěl oddíl bydlení, voda, energie a paliva, a to především kvůli velmi prudkému růstu cen elektřiny a zemního plynu, což bylo umocněno ukončením dočasně nulové DPH. Výrazně však v lednu zdražily i potraviny,” sdělil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
ČNB bude reagovat dalším zvýšením sazeb
Lednová inflace 9,9 procenta předčila očekávání České národní banky, jež ji odhadovala na 9,4 procenta. Podle Nováka je tak dost možné, že centrální banka na to bude reagovat. „Vzhledem k tomu, že se inflace v lednu nacházela opět tzv. nad prognózou, tak nelze vyloučit, že ČNB v březnu přistoupí ještě ke kosmetickému zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů,” uvedl.
Podobného názoru je také ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský, podle kterého se bude inflace držet kolem hranice deseti procent ještě několik měsíců. „Teprve od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Z pohledu měnové politiky se domníváme, že šance na další zvýšení úrokových sazeb v březnu se ještě více zvýšila,” uvedl.