Článek
International Airlines Group (IAG) je jednou z největších leteckých skupin světa, patří jí British Airways, Aer Lingus, Iberia a také nízkonákladové letecké společnosti Vueling a Level.
Evropská unie loni v prosinci jasně řekla, že v případě odchodu Velké Británie bez dohody by britské letecké společnosti mohly létat jen mezi EU a Británií, ale nikoli mezi jednotlivými zeměmi Unie. Upřesnila, že na vnitřním trhu mohou operovat jen aerolinky, ve kterých vlastní alespoň 51 procent členové EU.
Iberia s podporou španělské vlády se od té doby snaží dokázat, že taková pravidla splňuje. Nejprve argumentovala tím, že většinu akcií mateřské IAG drží občané EU. Čísla ale nesedí, píše El País. Přes pětinu akcií IAG drží Qatar Airways, dalších pět procent americký fond Europacific Growth a zbytek menšinoví akcionáři, kteří koupili cenné papíry na burze v Londýně a Madridu. Pokud Britové už nebudou občany EU, bude těžké zajistit, aby většinu měli investoři a firmy z Unie.
Hlasovací práva
Na řadu proto přišel druhý argument. Při prodeji Iberie v roce 2011 bylo dohodnuto, že těsnou většinu hlasovacích práv si podrží společnost Garanair. Ta patří velké španělské cestovní kanceláři El Corte Inglés. Viceprezidentem Iberie je v současné době Jorge Pont, vysoce postavený manažer El Corte Inglés a správce Garanair.
Stále je možná varianta, že britský parlament do březnového termínu dohodu o brexitu schválí a omezení vnitrounijních letů by tak platit nezačalo. Pokud ne, má Iberia určité šance se svou strategií uspět. V počátku by totiž o licenci měl rozhodovat vydávající úřad, což je španělská agentura pro bezpečnost provozu. Následně se ale dá očekávat, že rozhodnutí napadnou konkurenti Iberie jako Air France nebo Lufthansa, soudí El País. Případné spory a přehodnocení rozhodnutí by si poté vyžádalo delší čas, z čehož by mohla Iberia zatím těžit.
