Článek
Základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zvýšila centrální banka o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. [celá zpráva] Analytici se shodují, že další zvyšování sazeb ČNB na sebe nenechá dlouho čekat.
„Domníváme se, že růst sazeb ČNB se v sazbách úvěrů projeví ve větší míře až v příštím roce. Očekáváme, že centrální banka zvýší během příštího roku sazby o plný procentní bod. Například u úvěrů na bytové potřeby očekáváme v závěru letošního roku růst jen minimální, zatímco v příštím roce by úroky mohly vzrůst o zhruba půl až tři čtvrtiny procentního bodu,“ sdělil Právu analytik Komerční banky Marek Dřímal.
Výraznějšímu zdražování podle něj brání přebytek likvidity na trhu a konkurence mezi bankami. „Úroky u běžných úvěrů budou růst velmi pozvolně. Pro výši úroků je mnohem důležitější, jak spolehlivě klient splácí. Určitě tak neporostou takovým tempem, jako ČNB zvyšuje sazby bankám, a to zejména kvůli vysoké konkurenci mezi bankami,“ domnívá se i Jakub Červenka z Raiffeisenbank.
„Vzhledem k tomu, že ČNB bude pokračovat ve zpřísňování měnové politiky, už nyní v anticipaci těchto kroků budou stoupat úrokové sazby u hypoték i firemních úvěrů,“ je přesvědčen hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Úročení vkladů poroste pomalu
Na úročení vkladů na bankovních účtech nebude mít čtvrteční rozhodnutí ČNB podle analytiků zatím prakticky žádný vliv.
„Dlouhodobý růst sazeb ČNB se může projevit v úročení termínovaných vkladů díky vyšším výnosům aktiv, jako jsou státní dluhopisy, ale to zřejmě také až v příštím roce,“ uvedl Dřímal.
Podle ekonomů je na mezibankovním trhu pořád přebytek peněz, který bude brzdit růst úroků na vkladech. „Základní depozitní sazba ČNB navíc zůstala nezměněna na 0,05 procenta, takže jednání bankovní rady asi zatím nebude mít výrazný efekt na vklady běžných spotřebitelů. Pokud ale ČNB bude pokračovat ve zvyšování sazeb, pak se dá očekávat znatelnější růst úroků,“ soudí Červenka.
„U vkladů se projeví zásah ČNB s větším zpožděním a růst lze očekávat jen mírný. Hlavním důvodem je předzásobení bank velkým množstvím kapitálu,“ souhlasí Lukáš Hendrych z auditorské a poradenské společnosti BDO.
To, že v případě vkladů může být reakce úrokových sazeb pomalejší, si myslí i Marek. „Zejména velké banky se nemusí o primární depozita přetahovat, mají jich i při nízkých sazbách dost,“ upozornil.
Koruna posílí
U kurzu koruny záleží podle analytiků především na očekávání dalšího zvyšování sazeb centrální banky. V pátek v podvečer se kurz koruny pohyboval kolem 25,65 Kč za euro.
„Podle našeho výhledu se kurz koruny ještě během listopadu vrátí k úrovni 25,50 Kč za euro. Během příštího roku pak předpokládáme posílení české měny k úrovni 24,70 Kč za euro,“ představil prognózu Komerční banky Dřímal.
Podle Hendrycha bude koruna vůči euru posilovat nejen v souvislosti se zvyšováním sazeb ČNB, ale také díky dobré ekonomické kondici ČR.
„Do konce roku lze očekávat prolomení hranice 25,50 Kč za jedno euro. I v roce 2018 je posilování koruny velmi pravděpodobné, kromě vývoje tempa růstu úrokových sazeb ze strany ČNB a ekonomické kondice bude mít na vývoj kurzu také vliv kvantitativní uvolňování ze strany Evropské centrální banky,“ doplnil analytik.