Článek
Plán Evropské komise k dočasnému zařazení jádra a plynu mezi zelené investice počítá s tím, že do roku 2050 budou muset mít jaderné elektrárny pro svůj odpad hlubinná úložiště, která zatím neexistují.
"Česká republika disponuje dostatečně rozvinutým programem přípravy hlubinného úložiště včetně kompetentních institucí a odborníků, kteří tuto problematiku řeší. Zprovoznění velkých technologických celků v horizontech desítek let je z technického pohledu za určitých předpokladů možné," uvedla ve středu Bílá.
V červnu 2020 Rada SÚRAO schválila zúžení na čtyři místa, v prosinci téhož roku o tom rozhodla vláda. Hlubinné úložiště jaderného odpadu tak má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku.
Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků. Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Náklady na stavbu a provoz hlubinného úložiště mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun.
Na přípravy šly skoro dvě miliardy
Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v listopadu 2020 uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.
Plán Evropské komise zatím Bílá nechtěla komentovat, jde podle ní o předběžný návrh. "Před finálním schválením není možné termíny komentovat," řekla mluvčí. Pro vysokoaktivní odpad a vyhořelé palivo představuje podle ní hlubinné geologické ukládání nejmodernější řešení široce uznávané odbornou komunitou po celém světě.