Gazprom přiškrtil plyn Evropě, zásobníky jsou způli prázdné

Množství plynu proudícího plynovodem Jamal–Evropa, který vede přes Bělorusko a Polsko do Německa, se jen během posledního týdne snížilo z 84 milionů kubíků na nedělní hodnoty nepřesahující 60 milionů, napsala ruská agentura Interfax.

V červenci Rusko dodalo do evropské sítě plynovodů o 12 procent (o miliardu kubíků) zkapalnělého zemního plynu méně než v červnu, v meziročním srovnání pokles činil 22 procent.

Zásobníky v Rakousku, Německu a Nizozemsku jsou podle ruské agentury RBK naplněny pouze na 55 procent místo běžných 80 procent. Stejně je tomu sice aktuálně i v případě České republiky, avšak zde to nepředstavuje problém.

„Zásobníky jsou v tuto chvíli naplněny na téměř 55 procent celkové kapacity. Ve srovnání se stejnou dobou loni je to méně,“ sdělila Právu mluvčí RWE Gas Storage CZ Simona Hladíková.

Společnost je s šesti podzemními zásobníky s kapacitou přes 2,7 miliardy kubíků jejich největším provozovatelem v ČR. I současný zhruba poloviční stav zásobníků bez potíží pokryje spotřebu Česka na dva měsíce.

Navíc podle Vojtěcha Meravého, mluvčího společnosti NET4GAS, která v ČR ročně přepraví kolem 45 miliard kubíků v téměř 4000 kilometrech plynovodů, se aktuálně v přepravní soustavě pohybuje více plynu než ve stejném období loni. „V poslední době jsme nezaznamenali žádné neočekávané poklesy objemu plynu přepravovaného naší soustavou,“ sdělil Právu. V soustavě neteče pouze ruský plyn, jedná se o plyn z různých zdrojů.

Podle Hladíkové je nižší naplněnost zásobníků dána tím, že byla dlouhá zima. „Kvůli ní jsme ze zásobníků těžili plyn pro zákazníky ještě v průběhu května a stav zásob po zimě byl nižší než obvykle,“ vysvětlila Hladíková.

Přesto je plynu dost. „Objednávky objemů, které máme dlouhodobě sjednány, fungují, nepociťujeme žádné výpadky,“ řekl Právu mluvčí dodavatele plynu innogy Česká republika Martin Chalupský.

Média poukazují, že Moskva koncem července regulací kapacit dodávek plynu přes Ukrajinu uměle vyšponovala ceny plynu v Evropě, to však Gazprom odmítá. Podle agentury RBK nicméně veškeré volné kapacity směřuje do Asie, kde roste poptávka v důsledku vlny veder. Dodávky do Číny v červenci vzrostly v porovnání s předchozím rokem o čtvrtinu, více ruského plynu proudí také do Indie.

Velkoobchodní ceny plynu v Evropě dosáhly podle agentury Reuters v červenci rekordu, když se přiblížily 40 eurům za megawatthodinu. I Reuters napsala, že nadprůměrně studená zima vedla k poklesu množství plynu v zásobnících a místo toho, aby teď došlo k jeho doplnění, nastaly problémy v dodávkách v kombinaci se silnou poptávkou ze zemí zotavujících se po pandemii.

Podle dat Mezinárodní agentury pro energii vzrostla evropská spotřeba ve druhém čtvrtletí meziročně až o čtvrtinu, což byl největší nárůst od roku 1985. Export plynu z Norska byl přitom omezen pracemi na údržbě a Gazprom i podle Reuters neumožnil navýšení dodávek a čeká na zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska přímo do Německa, a vyhýbá se tak Ukrajině nebo Polsku.

To vedlo k vleklému sporu s USA, které až teprve nedávno upustily od hrozeb sankcemi. Německo se na oplátku mj. zavázalo přispívat finančně Ukrajině na její energetickou bezpečnost.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy může být za nižšími dodávkami plynu ruské gesto, kdy ukazuje sílu, a to, že se daří dokončovat plynovod Nord Stream 2. „Německo neustoupilo tlaku USA. Nedeklaruje explicitně, že by v případě ruského využití Nord Stream 2 jako geopolitické zbraně zejména vůči Ukrajině nebo i Polsku plynovod vypnulo,“ shrnul Kovanda.

Dlouhodobější omezení dodávek plynu do Evropy však podle Kovandy není v zájmu Ruska. „Tím by ukázali, že nejsou spolehlivým dodavatelem, a Evropa by se pak obracela na jiné dodavatele včetně USA, jejichž zkapalněný zemní plyn je ale podstatně dražší,“ uzavřel.