Hlavní obsah

Firmy teď víc porušují zákoník práce

Právo, Jakub Svoboda

V době koronakrize přibylo případů porušování zákoníku práce zaměstnavateli. Právo na to upozornili zástupci podnikových odborů. Prohřešky potvrdily i kontroly Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), který přitom na jaře rutinní prověrky spíše omezoval.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Ilustrační foto.

Článek

„Nejčastější zjištěná porušení byla v souvislosti s nedodržením splatnosti mzdy či platu za vykonanou práci, dále to bylo porušení povinností zaměstnavatele vydat při skončení pracovního poměru, DPP nebo DPČ potvrzení s předepsanými údaji, jak stanovuje zákon. Dále byla zjištěna porušení předpisů souvisejících s vedením evidence pracovní doby a nedodržení povinností v souvislosti s výší zaručené mzdy,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jan Brodský.

Lidem bylo nařízeno čerpat následující den dovolenou na 14 dní. Nakonec z toho byl měsíc
zaměstnanec firmy Žďas

Jak dále uvedl, SÚIP na jaře v době nouzového stavu při vědomí velmi složitého postavení řady zaměstnavatelů výrazně omezil svou kontrolní činnost. „K zahajování kontrol přistupoval s maximální mírou obezřetnosti, když kontrolami řešil pouze závažné případy nasvědčující úmyslnému porušování pracovněprávních předpisů a nezatěžoval zaměstnavatele rutinní kontrolní činností,“ dodal Brodský.

Případy porušování zákoníku práce registruje i Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Mynářova firma dostala pokutu za odebírání vody na zasněžování sjezdovky

Domácí

„Mezi nejčastější případy porušování zákoníku práce patří jednostranné snížení mzdy při nesplnění podmínek, které zákoník stanoví, propouštění z důvodu organizačních změn ne skutečných, ale fingovaných a obcházení povinnosti projednávání s odborovou organizací, kde to zákoník vyžaduje,“ uvedla mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.

Dovolená nařízená ze dne na den

Na porušování zákona si stěžují i zaměstnanci v konkrétních podnicích. „V březnu bylo lidem v podniku nařízeno čerpat od následujícího dne dovolenou kvůli koronaviru, původně na 14 dní. Nakonec z toho byl měsíc,“ postěžoval si Právu zaměstnanec strojírenské společnosti Žďas, který si nepřál být jmenován. Obecně platí, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, avšak zákoník práce jej v mnoha ohledech limituje.

Autoprůmysl v Německu ztrácí dech, může to čekat i Česko

Ekonomika

„Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Pokud tedy zaměstnavatelé nařídí zaměstnancům čerpání dovolené tzv. ze dne na den a zaměstnanci s tím nesouhlasí, není z hlediska výše uvedeného jednání zaměstnavatele v souladu se zákoníkem práce,“ konstatoval mluvčí MPSV Brodský.

Vedení Žďasu se přes několik urgencí Práva ke svým krokům nevyjádřilo. „Než jsme museli odejít na dovolenou, byla vedením podniku zmiňována i překážka na straně zaměstnavatele se 100% kompenzací mzdy. Nakonec ale bylo lidem řečeno, že šlo o dobrovolnou dovolenou, a pokud ji neuznají, budou mít neomluvenou absenci a budou okamžitě propuštěni,“ uvedl pracovník podniku ze Žďáru nad Sázavou.

Ekonomika EU se ve čtvrtletí propadla nejvíce za 25 let

Ekonomika

Jiná zaměstnankyně Žďasu zase upozornila na to, že na počátku května museli všichni zaměstnanci podepsat snížení úvazku na 30 hodin týdně a tomu odpovídající snížení platu. „Bylo jednoznačně dáno, že kdo nepodepíše, bude propuštěn – dohodou,“ dodala.

„Bohužel někteří zaměstnavatelé se podobných kroků dopouštějí. Jejich návrh dohody pak může hraničit s vydíráním. Zaměstnanci by neměli být ovce a měli by trvat na svých právech. Pomoci by jim měl Státní úřad inspekce práce,“ řekl Právu k porušování zákoníku práce firmami právník Jan Dubenský.

Některé firmy si zmařily šanci na podporu
Některé firmy letos kvůli porušování zákoníku nemohly podle ministerstva práce čerpat státní podporu – příspěvky na náhradu mzdy – v rámci programu Antivirus.
Podmínkou pro poskytnutí této podpory například je, že žadateli nebyla v období tří let přede dnem podání žádosti o čerpání uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle zákona o zaměstnanosti.
Nejčastěji šlo o umožnění práce vykonávané cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu.
Dalšími případy byly například situace, kdy zaměstnavatelé za zaměstnance neodvedli pojistné.

Výběr článků

Načítám