Firmy se bojí padesátníků, tratí i stát

Projekt Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), Spotřebitelského fóra a Provident Financial do částky zahrnul průměrné náklady spojené s výdaji veřejných politik nezaměstnanosti, kam vedle podpor patří i peníze na rekvalifikace či tvorbu míst, a ztrátu daňových příjmů.

„Náklady ze strany jednotlivce činí v průměru 210 900 korun ročně,“ uvádí se v ní. Sem je započítána mimo jiné ušlá mzda či výdaje spojené s hledáním práce.

Zažité předsudky o nižší produktivitě a flexibilitě padesátníků mívají za důsledek i jejich odmítání ze strany firem. Podle analýzy projektu vycházející z dlouhodobých dat se toto úskalí týká až 77 tisíc lidí.

Častým důvodem ztráty zaměstnání je krach, ukončení výroby nebo přesun provozu firmy do jiného regionu. Zejména starší zaměstnanci se specifickou kvalifikací, kteří žijí v menších městech, pak mívají problém uplatnit se jinde.

„V souvislosti s nízkou ochotou stěhování za prací může odchod důležitého zaměstnavatele způsobit dlouhodobou nezaměstnanost v regionu. Proto je velmi důležité nechlácholit se pozitivními statistikami a snažit se podobným problémům předcházet. Jde zejména o brzké zachycení informací o končícím provozu, jednání se zaměstnanci, nabídku práce, rekvalifikace či stěhování za prací včas,“ vysvětluje Aleš Rod z CETA.

Stres spojený s hledáním zaměstnání snižuje podle odborníků ochotu stěhovat se do neznáma, což je jedna z cest, jak najít práci.

Ztráta zaměstnání a neúspěch při hledání nové práce s sebou přináší pocity strachu, nejistoty, frustrace, nízké sebedůvěry a selhání. „Je to jeden z největších životních stresorů. Spojí-li se s opakovaným neúspěchem při hledání nového místa, dostane se člověk do psychicky velmi náročné situace,“ popisuje situaci pražská psycholožka Kateřina Brikciová.

„Když celý život pracujete a najednou po třiceti letech o práci přijdete, je těžké se rychle zorientovat na pracovním trhu. Většina kandidátů má nízké sebevědomí a ztrácí motivaci, což je často způsobené negativní zkušeností z výběrových řízení a předsudky o lidech starších padesáti let,“ potvrzuje to i Kateřina Musilová, koordinátorka projektu Zlatá práce Nadace Krása pomoci.

„Pro Čechy je typická nízká ochota cestovat nebo se stěhovat za prací. Souvisí to se silnými vazbami na domov, okolí a společenské vztahy v místě bydliště. Tato ochota slábne s narůstajícím věkem, kdy právě skupina 50+ zažívá významné problémy spojené s nedobrovolnou nezaměstnaností, ať již ekonomické, nebo psychologické,“ říká Rod.

Podle Kateřiny Beránkové z Úřadu práce je na pomoc padesátníkům zaměřeno v rámci republiky hned několik projektů. Například Začínáme po 50 ve Středočeském kraji II., Jdi dál! 50+ v Moravskoslezském kraji, Nový start pro aktivní život v Pardubickém kraji či Šance pro padesátníky v Plzeňském kraji. „Jejich cílem je komplexně řešit situaci této skupiny uchazečů a udržet je co nejvíce aktivní,“ uvedla s tím, že je možné využít i dalších projektů či programu rekvalifikací, na něž může Úřad během tří let poskytnout uchazeči o práci až 50 tisíc korun.