Článek
O uvalení obchodní překážek požádala italská vláda v únoru loňského roku. Přidaly se k ní i ostatní členové EU, v nichž se pěstuje rýže – Bulharsko, Francie, Maďarsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko a Španělsko. Vyšetřování bylo zahájeno o měsíc později.
Podíl rýže dovážené do EU z Kambodže a Barmy se v posledních pěti letech zvýšil z 13 na 21 procent respektive z 0 na 5 procent.
Podle rozhodnutí EU znovu zavedla cla ve výši 175 eur (4500 korun) na tunu, následující tři roky půjdou postupně dolů. V průběhu druhého roku by clo mělo klesnout na 150 eur (3850 korun) za tunu a třetí rok na 125 eur (3200 korun) za tunu.
EU se přitom v poslední době především při konfrontacích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem snaží profilovat jako zastánce volného obchodu a odpůrce kladení nových překážek mezinárodnímu obchodu. Přesto nyní přikračuje k zavádění nových celních povinností.
Ekonom: Návrat k ekonomické teorii z 16. století
Podle ředitele Liberálního institutu Martina Pánka jde o projev merkantilismu. „Je to zbankrotovaná ekonomická teorie, která dominovala mezinárodnímu obchodu mezi 16. a 18. stoletím. EU věří tomu, že dovozy nám škodí,“ řekl Novinkám.
Podle něj na cla doplatí hlavně nejchudší. „Jsou to právě oni, jejichž nákupní koš má nejsilněji zastoupeno jídlo, ošacení a obuv,“ vysvětlil.