Eurozóna kvůli Řecku zpřísní rozpočtová pravidla

"Využijeme všech prostředků, které máme k dispozici, abychom zajistili stabilitu eurozóny," uvedl. Šéf Evropské komise José Barroso nicméně na závěrečné tiskové konferenci odmítl poskytnout detaily o mechanismu, který by měl v budoucnosti EU ochránit od opakování krize, která by se podobala řecké. Návrh prý zveřejní na mimořádném nedělním zasedání ministrů financí EU v Bruselu. Krizový mechanismus by nicméně neměl fungovat na základě bilaterálních půjček jako v případě finanční pomoci Řecku.

Jednání mimořádného summitu eurozóny se z původně očekávaných dvou hodin protáhlo až na více než čtyři hodiny, což většinou svědčí o závažnosti situace. "Čelíme opravdu vážné situaci. Shodli jsme se, že současná krize na trzích jen podtrhuje nutnost rychlého postupu v případě regulace finančních trhů," dodal Van Rompuy.

Zatím není zřejmé, kterou cestu regulace unie nakonec zvolí. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy však před zahájením summitu dali najevo, že budou požadovat zákaz spekulací se státními dluhy. Ten by se týkal takzvaných Naked Credit Default Swapů (Naked CDS), tedy finančních nástrojů prostřednictvím nichž lze sázet na bankrot vybraného státu.

Problém Naked CDS podle politiků spočívá především v tom, že tyto "sázky" mohou uzavírat hedgeové fondy či investoři, kteří nedrží dluhopisy dané země. Oba státníci nicméně uvažují i o vzniku evropské ratingové agentury, která by posuzovala důvěryhodnost jednotlivých zemí a udržitelnost jejich dluhů bez ohledu na verdikty soukromých ratingových agentur. Evropští politici je totiž obviňují ze zhoršení řeckých potíží. Agentury je prý měly dříve varovat, že se chystají Aténám snížit rating a zařadit Řecko do takzvaného spekulativního pásma.

"Budeme bránit euro za jakoukoliv cenu. Máme několik nástrojů a nebudeme je váhat použít," uvedl Barroso. Jeho komise by měla ve středu zveřejnit návrhy, které vyjasní, jakou formu regulace finančních trhů unie zvolí a jak zpřísní rozpočtová pravidla.

V současnosti by členské státy EU neměly překročit výši ročního rozpočtového schodku ve výši tří procent HDP a v případě celkového dluhu 60 procent HDP. Tato pravidla však v současnosti porušuje drtivá většina zemí evropské sedmadvacítky. Za nerespektování pravidel, která jsou zahrnuta v Paktu stability a růstu, hrozí i v současnosti finanční sankce či pozastavení unijních dotací. Politici však této možnosti dosud nikdy nevyužili.

Nově by se taková praxe ale mohla změnit. Podle Van Rompuye je třeba zavést "efektivní sankce" za porušování paktu. Merkelová již před časem naznačila, že by mohlo jít o odebrání hlasovacích práv jednotlivým rozpočtovým "hříšníkům". S tím však nesouhlasí některé členské státy eurozóny a ekonomové jej považují za velmi mírný trest.

Summit eurozóny se nicméně shodl, že Řecko v příštích dnech obdrží první část finanční pomoci. Atény přitom 19. května musí splatit část dluhopisů, což by podle současného harmonogramu měly stihnout.

Páteční summit eurozóny podle slovenského premiéra Roberta Fica potvrdil, že nyní jde o nejzávažnější krizi v období existence eura a evropské integrace. "Je to nejhlubší krize eura, jaká kdy byla," podotkl Fico v sobotu . "Finanční stabilita (eurozóny) je vážnější než situace v Řecku," podotkl.

Podle Fica se současná krize projeví na dalším rozšiřování 16členného bloku. "Myslím si, že se to výrazně zpomalí," prohlásil Fico.