Článek
Centrální banka se snaží bojovat s vysokou inflací, která v květnu v eurozóně vystoupila na rekordních 8,1 procenta. ECB nakupovala aktiva, zejména dluhopisy, po většinu minulého desetiletí.
ECB nyní přestane využívat svůj Asset Purchase Programme (APP), což byl hlavní podpůrný nástroj od začátku dluhové krize v eurozóně. V červenci má v úmyslu zvýšit sazby o 25 bazických bodů a pak je znovu zvýšit v září, možná výrazněji.
"Pokud inflace ve střednědobém výhledu přetrvá nebo se ještě zhorší, bude na zářijovém zasedání namístě výraznější zvýšení," uvedla ECB po svém dnešním zasedání.
Na inflaci už reaguje i ECB. Její šéfka naznačila zvyšování úrokových sazeb
Depozitní sazbu má teď centrální banka na minus 0,50 procenta a šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že do konce třetího čtvrtletí by tato sazba mohla být zpět na nule nebo mírně nad ní. Finanční trhy ale očekávají výraznější zvyšování sazeb, do konce roku o 135 bazických bodů, uvedla agentura Reuters.
To by znamenalo, že sazby se od července zvýší na každém zasedání, v některých případech i o více než čtvrt procentního bodu.
ECB sazby nezvýšila už 11 let a depozitní sazbu má od roku 2014 zápornou. To znamená, že komerční banky musejí za uložení peněz v ECB platit.