Článek
Do tendru na koncesionáře se přihlásilo sedm zahraničních konsorcií. Koncem loňského listopadu z nich byla vybrána čtyři, s nimiž tehdy ministerstvo dopravy (MD) zahájilo soutěžní dialog.
Těmito uchazeči jsou společnosti z Francie, německo-španělsko-britské sdružení, rakousko-německé konsorcium a rakousko-australsko-španělsko-francouzské sdružení.
Vítěz soutěže na koncesionáře projektu by měl být znám na jaře
Na otázku Práva, kdy tedy bude znám vítěz, odpověděla mluvčí MD Lenka Rezková: „Na přelomu září a října proběhlo třetí kolo soutěžního dialogu a v lednu bude ještě poslední čtvrté kolo. Poté bude následovat výzva k podání nabídek.
Ty bychom měli obdržet koncem dubna příštího roku a následovat budou schvalovací procesy.“ Výkup pozemků pro dostavbu D4 měl být ukončen letos na podzim.
Schválit to musí vláda i parlament
Jak mluvčí sdělila, většina potřebných pozemků, které původně vlastnili soukromníci, je už skutečně majetkem státu. Řeší se ale ještě jejich převody z jiných státních institucí na Ředitelství silnic a dálnic, probíhá vyvlastnění nejproblematičtějších pozemků, exekuce a dědická řízení.
„Po ukončení soutěže na koncesionáře předložíme smlouvu s vítězným konsorciem ke schválení vládě a pak parlamentu. Ten totiž musí před uzavřením smlouvy schválit finanční závazky státu z ní vyplývající. V optimálním případě bychom to do Sněmovny chtěli poslat v příštím roce ještě před započetím letních parlamentních prázdnin,“ informovala Rezková.
Výstavba úseku potrvá zhruba pět let a provede ji za své peníze koncesionář. Po jejím dokončení se pak bude 25 let o daný úsek starat. Stát mu bude vynaložené peníze včetně přiměřeného zisku vracet z mýtného a po uhrazení celé smluvně dohodnuté sumy převezme úsek mezi Milínem a Miroticemi do svého vlastnictví.
Dostavba D3 začne v roce 2024, tvrdí vláda. Zcela nereálné, reagují odpůrci
Ministerstvo dopravy předpokládá, že za vybudování a provozování úseku Milín–Mirotice zaplatí koncesionáři kolem 25 miliard korun. Při přípravě projektu se snaží vyhnout chybám, které v roce 2003 vedly ke zrušení vůbec prvního projektu PPP v České republice, jímž měla být výstavba celé ostravské dálnice D47. Nakonec se ale stavěla klasickým způsobem.
Dálnice D4 začíná u Jíloviště. Od něj až k mimoúrovňové křižovatce Háje je souvislý zprovozněný úsek dlouhý 37 kilometrů. V provozu je ještě šestikilometrový úsek od Mirotic k Nové Hospodě na Písecku a pětikilometrový mezi Skalkou a Háji na Příbramsku.
S PPP se počítá i pro další dálnice
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je nesporná výhoda PPP projektů v menší náročnosti cash flow pro stát. Soukromníci tedy mají v ČR stavět i další dálnice. Boom těchto projektů by měl nastat po roce 2022, kdy ustane masivní příliv peněz z fondů Evropské unie.
Italové odešli ze sdružení firem na stavbě D3
Na dotaz, jestli se tedy už kromě D4 chystají i další projekty PPP, uvedla Rezková: „S tímto způsobem výstavby se počítá pro středočeskou část dálnice D3, dálnici D35 (Liberec–Lipník nad Bečvou) i pro dostavbu dálnice D6 do Karlových Varů. Podstatné pro úspěšný PPP projekt však je, abychom měli vydaná územní rozhodnutí. O to nyní usilujeme jak pro D35, tak v případě středočeské D3. Pro D6 již územní rozhodnutí máme.“