Článek
Atmosféra na letišti v pondělí v poledne připomínala ranní kocovinu. Na personálu i cestujících byla po dnech nejistého čekání patrná únava a tichá rezignace. Náběh do normálního režimu je značně pozvolný.
„Měli jsme na vlastní pěst odlétat do Neapole, kde jsme si zamluvili penzión a zaplatili zálohu 200 eur. Teď nám ale řekli, že let se ruší. Tak jsme si to hned přebukovali raději až za měsíc. Letenka nám sice nepropadne, ale snad se ještě nějak domluvíme s penziónem, aby nám přehodili termín,“ řekl Právu čtyřicetiletý Josef, jenž se stal mluvčím šestičlenné skupiny, která na pražské letiště přicestovala z Karlových Varů.
Kufry do Neapole už měli ve fóliích - zbytečně
Otráveně posedávali na kufrech, už precizně, ale zbytečně zabalených v průhledných fóliích, čekali na odvoz a smiřovali se s návratem do Karlových Varů.
„Je to stejně šaškárna, zastavit lety. Podívejte se na to krásné, jasné nebe a navíc to letadlo stojí na letištní ploše,“ bručel naštvaně Josef.
Jeho partnerka o poznání smířlivěji dodávala: „Nemůžou to vypravit všechno najednou a navíc letíme s nízkonákladovou společností, tak se nemůžeme divit. Hlavně aby ta sopka moc nekouřila ještě za měsíc. Zatím jsem neviděla startovat ani jedno letadlo, a to je už hodinu vzdušný prostor otevřený.“
Do Moskvy se neletí
Neméně rozladěný byl i manažer Pavel Poláček z Prahy, jenž se chystal letět s Aeroflotem na obchodní jednání do Moskvy: „Půl hodiny před tím, než otevřeli letiště, nám řekli, že můj let do Moskvy se ruší. Snad to mí zákazníci pochopí. S tím zákazem letů kvůli mraku je to bublina.“
Pot na čele a napětí z rozjezdu
Desítky apatických a zachmuřených cestujících se trousily mezi terminály 1 a 2 kolem příznačné reklamy na tyčinky, kde stojí psáno „Tak tohle chvíli potrvá.“
Jen pár metrů od ní se v pondělí kolem půl jedné odpoledne zastavili tři členové letištního personálu, aby operativně konzultovali další postup ve svém úseku. Muži v tmavomodré uniformě s nezbytnou identifikační cedulkou u opasku se čelo perlilo potem a se zjevným stresem v hlase řešil, jak personálně zajistit blížící se přetlak na příletech a odletech. „Hned zjistím, kolik lidí a na co bude třeba poslat,“ uklidňovala ho kolegyně.
Opodál zase jiný pracovník křičel do telefonu na svého podřízeného, jak to, že nenastoupil bez omluvy do směny. A kolem toho houpavým krokem procházely bdělé a málomluvné policejní hlídky, kterých zde bylo vidět o poznání více než běžně.
Šťastní Češi: Brána do Egypta se otevřela
„Vážení cestující, sledujte ve vlastním zájmu aktuální údaje o odletech,“ znělo ve 12:45 odletovou halou. „Je to zatím na 48 hodin, kdykoliv se to může zase zastavit,“ upozornila mne jedna z pracovnic odbavovací přepážky.
O poznání veselejší byli Češi, kteří odlétali do Egypta. Jděte k odbavovací „bráně“. Tolik očekávaný pokyn se rozsvítil u letů Travel Servisu do Hurgády ve 12:00 a ve 12:25 a do Djerby ve 12:05.
„Jsme spokojení, cestovka nám poslala sms i zavolala, že v sobotu nemůžeme letět a přebukovala to na pondělí, takže jsme tady nemuseli ani stepovat,“ řekl Právu těsně před odbavením Roman Jansta z Prahy, hlava tříčlenné rodiny.
„V Egyptě na Hurgádě a na Kubě nám zůstalo čtyřicet lidí. Všem jsme prodloužili pobyty o dvě až tři noci na naše náklady. Myslím, že už bude možné, aby se začali vracet domů. Všechny zákazníky v destinacích i dalších dvacet, co nyní čekali na odlet doma, jsme včas telefonicky informovali,“ sdělil Právu na letišti Petr Šťastný, jeden z ředitelů CK Alexandria.
V tu chvíli se na tabuli rozsvítilo, že se v 16 hodin čeká odlet do kubánského Varadera.
„Někteří lidé tady v minulých dnech rušili alespoň cestovní zdravotní pojištění. To jsme jim peníze vraceli. Ale pokud jim cestovka nenajde náhradní termín, tak nejspíš o peníze za dovolenou přijdou, protože proti takové situaci má jen málokdo pojištěný zájezd. Jedná se o zásah vyšší moci. Lidé se na to hodně ptali,“ vysvětloval mi na letišti Jiří Havelka z Kooperativy.