Daňová revoluce se odkládá, čeká až na novou vládu

Jak dále informoval, z daňového balíčku, který MF předložilo vládě na konci dubna, vypadla i možnost odpočtu tří čtvrtin odvedených pojistných od základu daně pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Zrušení superhrubé mzdy a další změny přitom MF původně navrhovalo už od ledna příštího roku.

„Ministerstvo financí počítá s tím, že tato opatření budou zahrnuta do připravovaného návrhu nového zákona o daních z příjmů. Nebudeme v tuto chvíli spekulovat o přesné podobě připravovaného návrhu nového zákona o daních z příjmů, která bude samozřejmě záviset také na složení budoucí vlády,“ uvedl Vojtěch.

Návrh okleštěného daňového balíčku nyní čeká na posouzení Legislativní radou vlády, poté bude projednán samotným kabinetem.

„Zrušení superhrubé mzdy a snížení daní potřebuje politickou podporu, kterou vláda nemá,“ připustila už před časem před senátory ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO). Opatření chce proto předložit až příští rok s účinností od roku 2020.

„Letošní daňové změny by měly vycházet pouze z požadavků Evropské unie,“ dodala Schillerová.

V souladu s programovým prohlášením vlády chtělo MF superhrubou mzdu nahradit zavedením sazby daně z příjmu fyzických osob 19 procent. Solidární zvýšení daně plánovalo zachovat zavedením 24procentní sazby z hrubé mzdy.

Podle daňových expertů by tyto změny nechaly daňové zatížení prakticky na současné úrovni.

„Zrušení superhrubé mzdy a související úpravy představují správný a systémový krok, od kterého rozhodně neustupujeme. Neméně důležité pro nás však je, aby vzhledem k prodlouženému připomínkovému řízení a aktuální situaci ve Sněmovně nedošlo k nejistotě a diskomfortu v zásadních daňových otázkách de facto ještě na přelomu roku,“ vysvětlila rozhodnutí ministerstva Schillerová.

Prozatím tak zůstane u daně z příjmu fyzických osob zavedena superhrubá mzda a 15procentní daň. Superhrubá mzda vyčísluje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem. Lidé s příjmem nad zhruba 1,2 miliónu ročně kromě toho odvádějí sedmiprocentní solidární přirážku k dani z příjmů.

A co v daňovém balíčku, který má platit od začátku příštího roku, vlastně zůstalo? K nejvýraznějším změnám dochází v oblasti zákona o daních z příjmů.

„Zde je v souvislosti s transpozicí evropské směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) navrhováno několik opatření proti daňovým únikům, zejména u velkých korporací,“ uvedl Vojtěch.

Podle něj se například jedná o omezení uznatelnosti výpůjčních výdajů, zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí či zdanění ovládaných zahraničních společností.

V oblasti DPH přináší daňový balíček podle Vojtěcha celou řadu drobných pozitiv, která spočívají především ve vyjasnění některých pojmů a odstranění výkladových problémů. „Tím dojde ke zvýšení právní jistoty plátců,“ dodal.