Článek
Termín ukončení intervencí, které samotná ČNB již několikrát posunula, očekávají autoři studie na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí 2017, tedy v září nebo říjnu.
ČNB pomocí nákupů eur uměle oslabuje korunu, aby neposílila pod hranici 27 korun. Pomáhá tak exportérům, na druhou stranu ale prodražuje zboží z dovozu či dovolené v zemích platících eurem. Pokud by se měla aktuální analýza naplnit, pro běžné lidi to znamená, že se levnějšího eura během příštích letních prázdnin ještě nedočkají. Analytici nicméně nevylučují, že aktuální události termín mírně urychlí nebo oddálí.
„Dříve může exit proběhnout, pokud se bude inflace zvedat rychleji nebo více, než se nyní očekává, pokud ECB nepřistoupí k dalšímu prodloužení či navýšení kvantitativního uvolňování (QE) a pokud bude chtít ČNB dát spekulantům co nejmenší prostor. Pro pozdější termín by hovořil mírnější či opožděný nárůst inflace, zhoršení výhledů globálního ekonomického růstu,” řekl Novinkám analytik Cyrrusu Tomáš Menčík.
ČNB ji neuvolní úplně
O kolik může po ukončení intervencí koruna posílit?
„Nejpravděpodobnější scénář vidíme ve skokovém posílení těsně po exitu do pásma 25,50 – 26 korun za euro,” uvedl Menčík. V prvních okamžicích podle něj bude kurz výrazně kolísat v rozmezí 25 až 27 korun za euro, případně může tuto hranici v obou směrech i prolomit. To se ale bude dít jen v řádu minut či desítek minut, nelze proto čekat, že by se třeba ve směnárnách dalo sehnat za rovných 25 korun.
Jak ČNB již dříve avizovala, ukončení intervencí nebude absolutní a nepřiměřené výkyvy kurzu je připravena korigovat.
„Hladinu 25,50 bude podle našeho názoru bránit ČNB nepravidelnými intervencemi. Ve střednědobém horizontu se podle našeho názoru koruna bez nutnosti intervencí či s občasnými intervencemi stabilizuje spíše blízko 26 korun za euro,” dodal Menčík.
Výrazné pohyby koruny očekává krátce po oznámení exitu i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
„Těžko říci, zda koruna může v několika hodinách či dnech po exitu zamířit až k hladině 25 korun za euro. Vyloučit to zcela nelze, ale takové posílení by bylo pravděpodobně jen velmi krátkodobé, spíše v řádech minut,” řekl na dotaz Novinek Novák. V tomto období podle něj bude probíhat na trhu boj mezi spekulativním kapitálem a ČNB a hledáním nové rovnovážné hodnoty.
„Řádově týden až měsíc po exitu bych tak kurz koruny k euru odhadoval zhruba kolem hladiny 26 korun za euro. V delším horizontu tří měsíců až jednoho roku pak posilování koruny směrem k 25 korunám za euro v závislosti na ekonomickém vývoji v ČR a v eurozóně,” dodal ekonom.
Spekulanti hromadí koruny
Menčík z Cyrrusu upozornil na to, že spekulanti a investoři už nyní drží obrovské objemy derivátových kontraktů, hotovosti i dluhopisů v korunách.
„Spekulace v čase téměř jistě porostou a ziskuchtiví spekulanti budou na trhu i v den exitu. Je proto velmi pravděpodobné, že první pohyb koruny bude její razantní posílení a přiblížení se nebo i přestřelení odhadovaného rovnovážného reálného kurzu přibližně 25,50 koruny za euro,” dodal ekonom.
ČNB sama v minulosti několikrát zdůraznila, že v případě potřeby vstoupí na trh, aby zamezila nadměrným výkyvům kurzu.
Rusnok mluví o jemném ladění
„Je zřejmé, že jednotky procent nejsou něčím, co by nás mělo vzrušovat. Pokud by nastal nějaký zásadní pohyb v desítkách procent, tak na to budeme určitě reagovat. Tento extrém ovšem nepředpokládám. U jednotek procent budeme o jemném ladění rozhodovat podle momentální situace,” prohlásil v říjnu guvernér Jiří Rusnok.
Podle Menčíka je ale Rusnokovo prohlášení spíše zbožné přání než racionální očekávání. Guvernér se tak snaží vyslat signál investorům, že ČNB se nechce zapojovat do obrany koruny a navádí spekulanty, že to vlastně ani nebude potřeba, protože koruna příliš neposílí.
„V prvních okamžicích po exitu by teoreticky mohli tolerovat pohyb o desítky procent, ale již v horizontu jednoho dne by to pro ně bylo patrně neakceptovatelné. Myslíme si, že toleranční pásmo bude v prvních dnech 25 až 27 korun za euro,” dodal Menčík.
