Článek
Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace poprvé v listopadu 2013 a pokračuje v nich od loňského léta dosud. Podle dostupných statistik celkem do konce ledna intervenovala za více než půl biliónu korun.
Inflace v Česku ale dosahuje stále jen půl procenta, což je hluboko pod dvouprocentním inflačním cílem centrální banky. Podle ekonomů je dalším možným krokem zavedení záporných úrokových sazeb. [celá zpráva]
Tento krok nedávno připustilo jako variantu několik členů bankovní rady včetně téměř jistého příštího guvernéra Jiřího Rusnoka.
„Zjednodušeně řečeno střadatel by platil za uložení svých peněz. Za poskytnutí svých peněz by tak nedostával úrok jako doposud. Cílem této měnové politiky je zabránění deflaci. Lidé totiž budou raději peníze utrácet, než aby byli sankcionováni za jejich držení,” řekl analytik Tginvest Petr Vlasák.
K podobnému kroku se odhodlaly už Švédsko, Dánsko, Japonsko a Švýcarsko.
Hlasování o záporných sazbách již na čtvrtečním hlasování označil za možné i ekonom společnosti Akcenta Miroslav Novák.
„Očekávám, že ČNB zopakuje připravenost použít všechny dostupné nástroje v případě zhoršení ekonomického či inflačního výhledu, záporné sazby ale aktuálně nezavede," uvedl ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
