Článek
Podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Lukáše Kovandy bude z podstatné míry záležet na tom, jaký režim vzájemného vztahu by Británie s EU po brexitu dojednala. Nabízí se několik možností, z nichž za nejpravděpodobnější považuje uspořádání po vzoru toho, které má vztah EU se Švýcarskem.
„Záleží ovšem, zda by zejména v případě 'švýcarského řešení' – soubor bilaterálních smluv umožňujících Británii přístup na jednotný evropský trh ve vybraných sektorech – s nimi souhlasil Brusel,“ říká.
Další variantou je uspořádání podobné tomu mezi EU a Norskem. Británie by se připojila k Evropskému hospodářskému prostoru, a udržela tak plný přístup k jednotnému evropskému trhu. Neměla by však vliv na proces přijímání standardů a regulací EU, kterým by v rámci jednotného trhu podléhala. Proto podle ekonoma toto řešení není z hlediska Británie posunem k lepšímu proti stávajícímu stavu.
Nakonec je možným uspořádáním ještě režim na bázi bilaterální dohody o volném obchodu mezi Británií a EU. Jako nepříliš výhodné se zdá vytvoření celní unie po „tureckém“ vzoru.
Směnárna v Londýně
Česko může brexit poškodit nepřímo
Uvedená uspořádání by podle Kovandy neměla mít zásadnější negativní dopad na tuzemskou ekonomiku. V absolutním vyjádření není Česko pro Británii tak významným obchodním partnerem jako třeba Německo. Na druhou stranu, přebytek z obchodu s Británií v poměru k hrubému domácímu produktu kolem tří procent je v ČR jeden z nejvyšších v Evropě. Z hlediska tohoto ukazatele předčí ČR ze zemí EU pouze Maďarsko a Belgie.
„Expozice ČR vůči Británii je tak i proto v rámci EU spíše mírně nadprůměrná. Přesto se nedomnívám, že by měl brexit jakkoli významnějším způsobem negativně dopadnout na náš zahraniční obchod,“ řekl Novinkám.
Na českou ekonomiku však mohou zprostředkovaně dopadnout neblahé důsledky zvýšené nejistoty na finančních trzích, kterou brexit s vysokou pravděpodobností podnítí. „Tato nejistota by mohla ochromit hospodářskou aktivitu v eurozóně takovým způsobem, že by se to negativně promítlo i do tuzemských makroekonomických čísel. Brexit by však sám o sobě neměl mít ani v případě vysoce zvýšené nejistoty potenciál stáhnout českou ekonomiku do recese,“ dodal Kovanda.
Podobný názor má i ekonom Tomáš Vlk z Patrie. „Na českou ekonomiku by to zřejmě mělo nevýrazný vliv, co se týče obchodu. Je tu možný zprostředkovaný dopad třeba na měnovou politiku, ale ani to by přímo pro reálnou ekonomiku neznamenalo velký zásah,“ řekl Novinkám.
Britům chybí plán
Jak by vypadal vzájemný vztah Spojeného království a EU po odštěpení, podle Vlka ještě není vůbec jasné. „Od toho by se přitom dopad na byznys primárně odvíjel. Počítám s tím, že by vše při starém nezůstalo, takže EU jako celek by odchod Británie pocítila. Ne ale tak moc jako Británie samotná. Mezi členy, kteří by měli větší problém, patří Irsko, silně svázané s britskou ekonomikou,“ dodal Vlk.
Premiér Cameron a německá kancléřka Angela Merkelová.
Ekonom Aleš Michl upozorňuje na to, že příznivcům brexitu chybí jasný plán, co po odchodu z EU dělat.
„Bylo by to super, kdyby Británie v EU zůstala, ale nedivil bych se jí, kdyby odešla. Musí mít ale plán B - a ten nemá. Při exitu by byla jako Švýcarsko se speciálními dohodami, nebo jako Norsko či Lichtenštejnsko? Nebo nějaká celní unie jako má Turecko?” ptá se.
Slabší libra těší turisty
„Ať už to referendum dopadne jakkoliv, a třeba letos většina dle očekávání zavelí v unii zůstat, zůstane Británie konzervativní pořád. Dříve či později bude problém znovu. Možná, že kdyby odešla, nebude to takový problém, jak všichni říkají, bude-li mít Británie promyšlený plán B. A hlavně to může pomoci unii. Pocit, že všechno nemají pevně v rukou napořád, může Brusel přimět k používání selského rozumu,” dodává Michl.
Britský premiér David Cameron vyzval občany, aby v referendu hlasovali pro setrvání v EU a obhajoval novou dohodu s unií.
Obavy z brexitu oslabují kurz britské libry vůči hlavním světovým měnám i české koruně. Čechům tak zlevňuje dovolená na ostrovech i nákupy v britských e-shopech. [celá zpráva]
