Chleba a rohlíky zdraží, i když zájem o ně klesá

I když se pekařství shodují, že zájem o jejich produkty klesá, zdražit je prý nezbytné. Jedním z důvodů nižší poptávky mohla být na začátku pandemie vlna popularity domácího pečení, která se tehdy objevila. „Je trend, že si lidé více pečou doma,“ uvedl za Karlovu pekárnu Radek Žiška.

Podle interního šetření Svazu pekařů a cukrářů v ČR vzrostly pekařům provozní náklady v první vlně koronavirové epidemie o osm procent. Šlo hlavně o pořízení ochranných prostředků, roušek a dezinfekce k zajištění maximální bezpečnosti potravin, dále zajištění pracovníků do výroby a na distribuci, tak aby bylo i ve ztížených podmínkách zabezpečeno plynulé zásobování obchodů.

Diskutuje se však také o vlivu cen pšenice a mouky kvůli nekvalitní úrodě.

„Projevuje se přebytek krmné pšenice a vytváří se tlak na zvyšování ceny pšenice potravinářské, o kterou je navíc velký zájem v zahraničí. Neříká se nám to lehce, ale zářijové ceny potravinářské pšenice jsou již o 200 Kč za tunu vyšší než loni,“ uvedl představitel Svazu průmyslových mlýnů Pavel Filip.

Výsledky letošní úrody pšenice jsou sice podle něj dobré z hlediska množství, ale neplatí to pro kvalitu.

Podle ředitele Svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromíra Dřízala je mouka pro pekaře zcela zásadní surovinou. „Zvýšení její ceny a technologické úpravy na zajištění vysoké jakosti chleba a pečiva znamenají vyšší náklady. Letos se zvedla pekařům již cena droždí, které se stalo v období domácího pečení nedostatkovým zbožím, z hlavních surovin podražil též olej,“ řekl Dřízal.

Podle agrárního analytika Petra Havla však sklizeň obilí a její kvalita ceny pečiva ve skutečnosti ovlivní zcela minimálně.

„Je bohužel překonaným klišé, že objem a kvalita sklizně zásadně ovlivňují cenu chleba a pečiva. Sice ovlivňují, ale mnohem méně než v minulosti,“ sdělil Havel Novinkám.

„Zvýšení ceny pšenice o 1000 korun za tunu se v ceně rohlíku projeví tak 10 haléři. A o tolik ceny letos ani náhodou nevzrostly. Kromě toho jde většina obilí z Česka na výrobu krmných směsí – na potravinářské účely potřebujeme ani ne milion tun obilí. Takové množství kvalitní suroviny by mělo být k dispozici,“ argumentuje Havel.

To nakonec do značné míry potvrdil i Dřízal ze svazu pekařů.

„Největší položkou v současné době jsou ale náklady na zvýšení mezd pracovníků v pekárnách. Ty byly dlouhodobě silně podhodnocené a mzdy v pekárnách činily pouze dvě třetiny republikového průměru. Každý zodpovědný majitel pekárny si uvědomuje, že bez dobře odměňovaných a motivovaných pekařů nemůže vyrábět kvalitní chléb a pečivo,“ doplnil Dřízal.

„Chléb a pečivo tedy sice zřejmě podraží, ne ale kvůli obilí, ale kvůli rostoucím nákladům, zejména na pracovní sílu, ale také kvůli růstu cen energií, vody, nájmů a ještě k tomu se letos přidaly vícenáklady v souvislosti s koronavirem, zejména u mlynářů,“ konstatoval Havel.

S tím souhlasí i hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň. „Je třeba si uvědomit, že cena mouky je jen částí nákladů na pečivo. Vedle mouky v chlebu jíme také dopravu, lidskou práci, energie a další suroviny. Doprava i lidská práce během mimořádných opatření zdražují, a prodražují tak vše, včetně chleba,” řekl Novinkám.

„Nesmíme také zapomínat na naši vysokou inflaci – o tři procenta by měl chléb zdražit jen aby 'udržel krok' se zdražováním ostatního zboží, alespoň o šest procent pak, aby udržel krok s růstem nominálních mezd,” připomněl ekonom.

Pekárnám – mimo jiné v souvislosti s koronavirem – navíc výrazně klesly tržby. Některé musely omezit výrobu i propustit zaměstnance.

„Když pandemie vypukla, tržby našich prodejen v centru Brna klesly na 20 procent. Jednu směnu jsme úplně zrušili a lidi byli doma, ale platili jsme je. Pomalu se začali vracet, ale pořád máme nižší tržby. Zdražíme o pár procent. Kvůli konkurenci si nemůžeme dovolit zdražit tak, aby nám to pokrylo náklady,“ nechal se slyšet majitel Pekařství Makovec Aleš Makovec.

Pokles poptávky v době globální pandemie zaznamenalo také Pekařství Křižák na Břeclavsku. „Už kvůli koronaviru jsme zaznamenali velký pokles tržeb a o polovinu jsme zmenšili výrobu,“ uvedl vedoucí výroby Miloš Barvík.

Matějovo pekařství v Blansku rovněž zaznamenalo sníženou poptávku. „Máme vlastní výkupnu obilí, takže mlýny pro nás melou za jiných podmínek. Přesto průběžně zdražujeme celý rok,“ uvedla obchodní ředitelka pekařství Renata Brychtová.

„Od jara evidujeme pokles v zájmu o rohlíky a chleba a také nějaké speciální produkty. Například ze sedmi druhů vícezrnného pečiva proto nyní připravujeme jen pět. Také jsme o deset lidí snížili počet zaměstnanců,“ dodala.