Článek
„Výrazně v loňském roce narostly fyzické hodnoty toků přes naši přenosovou soustavu, nikoli obchodní exporty a importy. Jedná se o neplánované přetoky elektrické energie způsobené často vysokou výrobou větrných elektráren na severu Německa, která směřovala na jih a východ Evropy,“ vysvětluje Vladimír Tošovský, předseda představenstva ČEPS.
Rostoucí tranzitní zatížení neplánovanými toky má negativní vliv nejen na bezpečnost provozu, ale i na ztráty v naší soustavě. Ty v loňském roce činily 1007 GWh, asi o 20 procent více než v roce 2014.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Pro zajištění bezpečného provozu sítě se používají různá nápravná opatření, mimo jiné i drahé mezinárodní redispečinky. Abychom zmírnili rizika vyplývající z těchto situací, je po vyčerpání všech vnitřních možností nutné přijímat i vícestranná nákladná opatření,“ dodává Miroslav Vrba, místopředseda představenstva ČEPS zodpovědný za dispečerské řízení.
Častějším opatřením je změna v zapojení sítě, tzv. rekonfigurace. Významným přínosem je také mezinárodní spolupráce dispečinků třinácti provozovatelů přenosových soustav sdružených v iniciativě TSO Security Cooperation, která přispívá k bezpečnému provozu přenosových soustav v celém regionu střední a východní Evropy.
Čistý dovoz 96 hodin
Velké fyzické toky z Německa a přes polskou soustavu měly souvislost s nižším exportem České republiky. Ten vloni oproti roku 2014 klesl téměř o 4 TWh na 12,5 TWh. Během 18 dní v období od 1. 9. do 30. 11. 2015, celkem na 96 hodin, se Česko stalo dokonce čistým dovozcem elektrické energie. Import se realizoval zejména z Německa a z Rakouska.
„Nejednalo se o žádné dramatické importy. Důvodů bylo několik: překlenutí neplánovaných výpadků velkých zdrojů a ekonomické důvody, kdy se obchodníkům vyplatí dovézt elektřinu místo provozování dražších zdrojů v ČR,“ shrnuje Vrba.
Jaderné elektrárny vyráběly méně
Celkem vyrobily všechny zdroje v Česku za loňský rok téměř 84 TWh elektrické energie. Rekordní byla výroba v přečerpávacích vodních elektrárnách, která stoupla meziročně o víc než 20 procent na 1266 GWh.
Vzrostla i produkce fotovoltaických elektráren, a to asi o 6 procent na víc než 2,2 TWh. Maximum zaznamenaly solární zdroje krátce po poledni loni 21. dubna, kdy byla
okamžitá výroba 1730 MW.
Naopak došlo k výraznému snížení výroby v jaderných elektrárnách, a to téměř o 3,5 TWh oproti roku 2014, uvedl ČEPS.
Kvůli neplánovaným odstávkám loni méně vyráběla především elektrárna v Dukovanech, když dočasně fungoval jen jeden ze čtyř bloků.
