Článek
„Nebudu s insolvenčním správcem kšeftovat. Mimosoudní dohoda možná není,“ řekl Právu Švagr. Uvedl, že SSHR musí ze zákona hájit zájmy České republiky. „Pokud zákon říká, že veškeré zásoby ve správě hmotných rezerv patří České republice, tak vůbec nepřipouštím žádnou jinou úvahu,“ pokračoval Švagr.
„Když insolvenční správce hovoří o mimosoudní dohodě, zapomíná na jednu věc. My nejsme obchodní subjekt, který může udělat obchodní dohodu a říci, že se něčeho vzdá,“ doplnil šéf SSHR.
Česká strana na základě dohody s insolvenčním správcem naftu převezla zpět do České republiky. Ještě předtím ale podle Švagra padl návrh uskladněnou naftu rozdělit.
„Ještě před odvozem nafty nám insolvenční správce navrhl dohodu, kdy by si Česká republika ponechala 80 procent nafty a 20 procent bychom nechali ve skladu. To by znamenalo, že by 20 procent, tedy naftu za 200 miliónů korun, Česká republika insolvenčnímu správci darovala do insolvenční podstaty. Na základě jakého titulu?“ podivil se Švagr.
Möllen českou stranu počátkem ledna informoval, že podal žalobu na vydání nafty. S jejím obsahem ale představitelé SSHR dosud neměli možnost se seznámit. Žaloba je podána v České republice, u Obvodního soudu pro Prahu 5. „Jakmile se s ní seznámíme, začneme připravovat naši pozici,“ doplnil Švagr.
Chybí nafta za 100 miliónů
„Mě řešení sporu soudní cestou netěší, protože právní spor bude dlouhý, a je logické, že každý právní spor čerpá náklady. Na straně SSHR to znamená zatížení veřejných rozpočtů, na straně insolvenčního správce to znamená zatížení insolvenční podstaty. Z čeho jiného by náklady právníků byly hrazeny než z podstaty. Čím déle to bude trvat, jakýkoli právní posudek si nechá insolvenční správce udělat, tím se zmenšuje insolvenční podstata pro věřitele,“ vysvětlil Švagr.
Díky tomu, že téměř veškerá nafta je již v České republice a sklad v německém Kraillingu, kde Viktoriagruppe českou naftu uložila, je prázdný, se podařilo prokázat, že chybí 6,3 miliónu litrů nafty.
„Toto číslo už nyní můžeme považovat za stoprocentně validní, protože už zbývá vyskladnit jen asi 300 kubíků. Je evidentní, že ve skladu už nic jiného není. V momentu, kdy by k vyskladnění nedošlo, budou pořád spekulace o tom, zda nafta chybí, či nechybí. Když jsme kdysi dávno firmě Viktoriagruppe dali kontrolní zprávu, v níž jsme řekli, že nám chybí nafta, tak nám ještě před insolvencí sdělila, že to není pravda, a zprávu rozporovala. Tím, že jsme naftu odvezli do České republiky, je prokazatelné, že České republice vznikla škoda ve výši kolem 100 miliónů korun. Teď již bude na policii, zda se jí podaří nalézt konkrétního viníka. Nelze připustit to, že sto miliónů se někde vypaří,“ uvedl Švagr.
Z podkladů je zcela evidentní, že nafta v Kraillingu nebyla obměňována
Na chybějící množství nafty přišel SSHR v roce 2014. „Ale ta nafta nezmizela v roce 2014. Těch 6,3 miliónu litrů zmizelo a chybělo výrazně dříve. Za mého vedení jsme nastavili důslednější kontrolní systém a ten zjistil reálnou škodu. Je paradoxní, že předchozí kontroly od roku 2010 na nic nepřišly. V roce 2014 jsme zjistili, že tam již několik let těch 6,3 miliónu litrů chybělo. Je zcela evidentní, že tou kauzou se v roce 2012 zabývala bezpečnostní rada státu. Nedovedu si představit, že si po takové věci nezadám minimálně interně šetření a nenechám vše zkontrolovat. To bylo flagrantní přehlížení potenciálních velkých rizik v řádu miliardy korun. Navíc nebyly jasné vlastnické vztahy Viktoriagruppe. Ten dnešní spor o vlastnictví je podle mého názoru důsledek procesů, které nastaly od roku 2010 až 2014, důsledek přehlížení, nedostatků,“ uvedl Švagr.
Ten také chce, aby vznikla novela zákona, kdy kauza Viktoriagruppe bude znamenat poučení mimo jiné v tom, že když bude někdo chtít skladovat hmotné zásoby mimo území České republiky, bude k tomu potřebovat výslovný souhlas vlády. „Tedy ne že se předseda správy rozhodne a uzavře smlouvu,“ dodal Švagr.
Šéf SSHR považuje převoz nafty do Česka za důležitý i z důvodu obav o kvalitu nafty skladované v Německu.
„Když byla vyhlášena insolvence, měli jsme extrémně velkou obavu, aby nedošlo ke znehodnocení nafty. Z podkladů, které máme, je zcela evidentní, že nafta v Kraillingu nebyla obměňována, respektive firma Viktoriagruppe se z valné většiny o naftu nestarala tak, jak měla podle smlouvy,“ vysvětlil.
Teď je podle něho evidentní, že se převozem do České republiky nafta v podstatě zachránila, protože insolvenční správce podle Švagra vždy říkal, že ho kvalita nafty nezajímá. „Říkal, že jako insolvenční správce nemá povinnost se o naftu starat,“ dodal.
Viktoriagruppe, která je od počátku roku 2015 v insolvenci, skladovala českou naftu v Německu od roku 2010. Jednalo se o 2,5denní nouzové zásoby České republiky.
V červenci 2016 byla v Mnichově podepsána trojstranná dohoda s insolvenčním správcem a s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development, která umožnila odvoz české nafty.
V polovině října 2016 přijel první vlak do skladu společnosti Čepro v Třemošné, koncem listopadu 2017 odjel od skladu v Kraillingu poslední vlak s naftou.