Článek
Senát minulý týden schválil posílení bezpečnostních prvků při výběru dodavatelů výstavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. V praxi zabraňují využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. Neprodraží se tím případná výstavba, jak vytýkají někteří politici?
Myslím, že neprodraží. Ve finále není možné, aby ten blok stavěl někdo výrazně levněji než někdo jiný. Vždycky je pouze otázka, jakou strukturu má finální cena. Historicky se tu vychází z toho, jakou Rusové nabídli cenu v Maďarsku, ale ta cena je dávno finančně nereálná. Takže to může tenhle dojem budit, ale ve finále si myslím, že ty rozdíly nemůžou být nijak zásadní.
Senát vrátil Sněmovně lex Dukovany
Od počátku odhadovala vláda náklady na dostavbu 120-160 miliard korun, což ČEZ rozporoval. Za jaké peníze je to podle vás nyní reálné? Shodnete se již?
Během senátní diskuze odpovídal ministr průmyslu a obchodu (Karel) Havlíček (ANO) právě na dotaz, jaký je vlastně peněžní limit pro stavbu toho bloku. A poprvé jsme se dozvěděli, že to není žádných 160 miliard korun, ale padla částka 400 miliard korun. A pokud to platí, tak jsme poprvé v souladu, myslím, že je to naprosto reálné.
Myslím, že se žádný z těchto mamutích bloků s výkonem 1000 a více megawatt v ČR již nepostaví.
Vy jste již dříve mluvil i o tom, že je tendr šitý na míru Rusku. Je bez něj podle vás stále proveditelný? Kdo je nyní favoritem?
Bez pochyb je potřeba říct, že je ruský Rosatom technologicky nejpřipravenější z pohledu dodávky jaderných bloků v ČR. Na druhou stranu jejich dvě evropské zakázky – jak v Maďarsku, tak ve Finsku – se zastavily na přípravách. Mají poměrně velké starosti dostat dokumentaci do souladu s Evropskou unií z bezpečnostních a dalších důvodů.
ČEZ oslovil kvůli dostavbě Dukovan tři firmy
Ale myslím, že se žádný z těchto mamutích bloků s výkonem 1000 a více megawatt v ČR již nepostaví. Francouzi a Korejci ten jaderný blok nemají a to, co by se stavělo u nás, tedy odvozený jaderný reaktor od některého s větším výkonem, by byl prototyp, který nikde jinde ve světě nestojí.
Michal Šnobr
A ČR nemůže připustit takový hokus pokus. A pak zbývá americký, dnes kanadský Westinghouse, který před lety zkrachoval a není podle mě v kondici. Takže myslím, že jestli ve finále něco vznikne, tak to bude jiný reaktor v jiné době.
To, že se tu mluví o tom, že budeme mít nový reaktor mezi roky 2035 a 2040, je v zásadě nereálné. To velké „haló” je podle mě způsobeno hlavně přicházejícími volbami. Žádná politická strana v ČR se neodváží svým voličům, bez ohledu na to, jestli jsou napravo či nalevo, říct, že jaderná energetika v téhle podobě nebude pokračovat.
Takže jaký reaktor a v jaké době by to podle vás mohl být?
Celý svět nejen jaderné energetiky, ale i obecně energetiky čeká na nějaký pokrok, a to včetně velmocí, jako jsou Francie či Spojené státy. Firmy se musí zase vrátit do doby, kdy budou vznikat jaderné reaktory o výkonu 300, 400 a 500 megawatt, a ty se musí výrazně zlevnit.
Francouzská EDF jednala s českými dodavateli pro Dukovany
A jedinou možností, jak je zlevnit, je najít cestu k modulárním reaktorům, aby se daly vyrábět, jako vyráběl „Baťa cvičky“, což samozřejmě u jaderné energetiky přeháním. Ale to je ten princip, na který všichni čekáme, ale nebude to jen tak.
V současné době navíc probíhá odklon od uhlí. Jak ho tedy v budoucnu nahradíme? Nehrozí, že bez jádra nebude v Česku čím svítit?
Z toho důvodu myslím, že všichni budou muset nakonec sáhnout po nějaké mezivariantě, což jsou paroplynové elektrárny, které mohou situaci v kombinaci s obnovitelnými zdroji vyřešit na období dvou tří dekád, což je akorát životnost takových elektráren. A v tomhle období se určitě objeví v jaderné energetice něco, co bude zajímavé i pro ČR.
My jsme opravdu za x let, co se bavíme o jaderných elektrárnách, absolutně nepokročili. Malujeme si tu model, který je dávno za zenitem a velmi pravděpodobně nám ho Evropská komise ani neschválí.
Jak jsem řekl, nejsme jedinou zemí, která čeká. A myslím, že paradoxně je na tom ČR v tomto směru nejlíp ze zemí Evropské unie. Máme šest jaderných bloků – čtyři v Dukovanech a dva v Temelíně – a v obou případech se seriózně uvažuje o prodloužení jejich životnosti na 60 let. To znamená, že i ty stávající Dukovany by měly fungovat až někam mezi roky 2045 a 2048. Takže se neobávám, že by se ČR dostala do úzkých.
V elektrárně Dukovany propadl pracovník střechou. Na místě zemřel
V Senátu se mluvilo také o zastropování cen energií, což nakonec neprošlo, ministr Havlíček to označil za „megasocialismus“. Vládou navrhovaný zákon přitom počítá s tím, že se výkyvy cen nahoru i dolů rozprostřou do cen spotřebitelů. Kam až mohou ceny za energie vzrůst?
Samozřejmě, že pokud bychom přešli na model regulační báze, platili by spotřebitelé na budoucí jadernou elektrárnu už během let jejího vzniku. To zatížení by bylo poměrně vysoké.
O jakém procentuálním nárůstu hovoříme?
Minimálně v následujících letech porostou kvůli růstu cen silové elektřiny (neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele - pozn. red.), což je způsobeno povolenkami CO2 spotřebitelům, ceny elektřiny o nějakých 10 až 15 procent ročně. A k tomu se přidá ještě růst cen distribuce.
A v dalších letech samozřejmě může přijít i nějaký model jaderné elektrárny, který to dále ovlivní. Růst by přitom mohl být enormní a pro českou ekonomiku i běžné spotřebitele poměrně vražedný.
Nejvýkonnější reaktor pro Dukovany nabízejí Francouzi
Těžko se ale odhaduje v tomto okamžiku procento, protože my jsme opravdu za x let, co se bavíme o jaderných elektrárnách, absolutně nepokročili. Malujeme si tu model, který je dávno za zenitem a velmi pravděpodobně nám ho Evropská komise ani neschválí.
Takže jde tady podle mě více o nějakou politickou propagaci, populismus, ale s reálným projektem a stavbou to nemá vůbec nic společného.