Bytů se staví víc, ale nedostatek přetrvává

Byty, které se stavějí, velmi rychle skoupí lidé s vyššími příjmy, pak i ti, kteří byty považují za výhodnou investici do budoucna.

Nakupují je také cizinci, kteří chtějí v České republice žít a pracovat. Lidé, kteří byty skupují, je pak často draze pronajímají. Z nájemního bydlení se pro majitele více bytů stal výhodný zdroj dodatkových příjmů. Na obecních úřadech se kupí žádosti o přidělení obecních, sociálních bytů s nižším nájemným, těch však obce mají k dispozici minimum.

Stát sice začíná dotovat výstavbu sociálních bytů, ta je ale teprve na začátku. I proto třetina mladých lidí do třiceti let zůstává bydlet s rodiči, i když jinak jsou samostatní. Na hypotéku či nájem zejména ve větších městech nedosáhnou.

„Sehnat nájemní byt za rozumnou cenu, tedy pod 10 tisíc za měsíc ve větším městě, je umění,“ řekl osmadvacetiletý programátor Karel.

Dostupnost nájemního bydlení přitom podle sociologů patří k faktorům k vyrovnávání sociálních nerovností.

Navíc jsou i kraje, kde je sice dostatek bytů, ale staví se málo nových bytových domů, nájemních i do osobního vlastnictví. To je příklad Ústeckého kraje, kde lidé na nové byty často nemají peníze a kam ani není masový zájem se stěhovat.

Na 38,7 procenta českých domácností bydlí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve vlastním domě, 28,8 procenta v bytě v osobním vlastnictví (dohromady 67,5 procenta domácností). V družstevním bytě či domě bydlí 7,9 procenta domácností. Pouze zhruba pětina domácností tak žije v nájemních bytech. Zbytek bytů je v různých formách vlastnictví, má podobu bytů služebních atd.

Výrazně převažující podíl vlastnického bydlení je podle ekonomů důsledkem masivní privatizace v devadesátých letech. Češi považují byt za majetek, který lze nejen předat dětem, ale v případě potřeby i zpeněžit. V Evropě se svým podílem vlastnického bydlení řadíme ke špici. Menší počty vlastnického bydlení jsou běžné v Německu, Velké Británii, Švédsku či Francii. V Berlíně, hlavním městě Německa, bydlí v nájemních bytech 84,6 procenta domácností, v Praze je podíl nájemního bydlení 31,3 procenta.

„V nájemních bytech v Česku bydlí spíše lidé s nižšími příjmy,“ konstatuje Karolína Zábojníková, vedoucí oddělení svodných analýz ČSÚ.

Vysoký podíl lidí v nájemním bydlení měl v minulém roce například Moravskoslezský kraj (25,3 procenta). Větší počet nájemních bytů je i v Ústeckém kraji. V obou krajích je současně i vysoký podíl lidí pod hranicí příjmové chudoby. U lidí s nízkými příjmy tak výdaje za bydlení tvoří druhou největší položku ve struktuře výdajů.

V roce 2018 byla v České republice zahájena výstavba 33 121 bytů, což je o pět procent více než v roce 2017, počet zahajovaných bytů roste již pátý rok za sebou. Většina nově zahajovaných bytů je přitom v rodinných domcích.