Hlavní obsah

Benzin už za 50 korun, vláda zváží strop

Aktualizováno

Kabinet ve středu projedná, co lze udělat proti prudkému zdražování energií a paliv v souvislosti s krizí na Ukrajině. „Budeme zvažovat zastropování cen, i v oblasti pohonných hmot a energií,“ řekl v neděli v TV Prima ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Foto: Petr Horník, Právo

Ilustrační foto

Článek

Proti limitu u cen paliv se ale v neděli večer vymezil ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), protože by to mohlo vést k nakupování zásob a tlaku na další zdražování.

V úvaze jsou i možné úpravy daně z přidané hodnoty (DPH) nebo nastavení slevy na poplatníka. Podle Jurečky „vláda bude jednat o maximální pomoci našim občanům“. Zmínil, že problém zdražování se týká také potravin.

Ruský vpád na Ukrajinu se v posledních dnech projevil nejvíc ve zdražování plynu a ropy na burze a cen pohonných hmot u čerpacích stanic. Průměrné ceny benzinu a nafty se minulý týden dostaly nad 40 korun, ve skutečnosti se na některých místech šplhají k 50 Kč za litr.

Co si myslíte, vy Češi, že nás úplně vysajete? Polské levnější benzinky vysychají

Domácí

Na zvýšené náklady upozornili už dopravci, podle nichž nelze za současných výdajů dlouhodobě jezdit, a chtějí s vládou jednat o opatřeních.

Kroky ke zmírnění dopadů zdražování energií či potravin v neděli podpořil i exministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Podle něj však vláda dosud postupovala bohorovně a pomoc je pomalá.

„Ropa stojí 118 dolarů za barel, dvakrát víc než na podzim,“ připomněl Havlíček. Dodal, že Rusko nyní na „neuvěřitelných cenách plynu a ropy“ vydělává.

Z okolních zemí už omezilo maximální ceny pohonných hmot a energií Maďarsko, Polsko u benzinu a nafty snížilo DPH z 23 procent na osm, ve­dle toho snížilo DPH u potravin na nulu. Snížení DPH ale také znamená pro polský státní rozpočet výpadek v přepočtu přes sto miliard korun.

Plyn do rezerv

Ve Francii nařídili společnosti EdF, v níž drží většinu stát, prodávat elektřinu pod tržní cenou. Podniku i v důsledku toho okamžitě poklesla tržní hodnota, zprvu o čtvrtinu, takže do ní stát teď vkládá více než dvě miliardy eur (51 mld. Kč) a prodává část akcií.

Česko by mělo mít v budoucnu povinné zásoby nejen elektřiny, ale i plynu. Po výroku ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) to v neděli potvrdil také vicepremiér Jurečka. Na starost by to podle něj mohla mít Správa státních hmotných rezerv (SSHR).

Plyn jako součást státních hmotných rezerv, zvažuje Jurečka

Domácí

„Myslím, že je určitě reálné to, aby například Správa státních hmotných rezerv mohla v budoucnu vstoupit do toho, že by část klíčových energetických surovin měla více ve své gesci z hlediska nákupu,“ uvedl Jurečka.

U ropy a ropných produktů stanovuje Evropská komise státní zásoby, které musejí být na minimálně 90 dní spotřeby. SSHR už dříve uvedla, že nouzové rezervy ČR tuto kvótu převyšují o zhruba čtyři dny.

„Je možné směřovat k debatě, jestli by takovýto princip neměl být kromě ropy taky u oblasti plynu,“ doplnil Jurečka. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden poslancům řekl, že Česko nyní má při současné spotřebě v zásobnících plyn zhruba na měsíc.

Blízko maxima z roku 2008

Ceny ropy jsou kvůli možnému zákazu dovozu z Ruska do Evropy a Spojených států poblíž maxima z roku 2008. V prvních několika minutách pondělního obchodování přidávala severomořská ropa Brent a americká lehká ropa West Texas Intermediate více než deset dolarů za barel na nejvyšší hodnotu od července 2008, přičemž Brent vystoupal až na 139,13 USD a WTI na 130,50 USD.

Cenu žene nahoru také možné zpoždění návratu íránské ropy na globální trhy, které podnítilo obavy z nedostatku dodávek.

Výběr článků

Načítám